Nová Banka biologického materiálu má pomoci v boji s rakovinou
Unikátní Banka biologického materiálu v Praze pomůže českým lékařům najít klíč k rozluštění vzniku nádorových onemocnění. Speciální pracoviště Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice uchovává při velmi nízkých teplotách v mrazicích boxech tkáně od pacientů, kteří onemocněli rakovinou. V jejich vzorcích lékaři hledají klíč k novým metodám léčby onkologických chorob.
„Tato lednice, která má mrazák na minus 80 stupňů, slouží k uchovávání vzorků ve speciálním médiu. Vzorky jsou určeny k analýze ribonukleové kyseliny. A tady jsou nádoby vlastní, ve kterých se v tekutém dusíku uskladňují jednotlivé vzorky, které jsou přesně očíslovány,“ popisuje lékař Pavel Dundr z pražského Ústavu patologie.
Ukazuje přitom v malé místnosti na objemné bílé přístroje, které vypadají jako velké mrazáky v obchodech. Laborantka odklopí jedno těžké víko. Okamžitě se vyvalí bílé páry dusíku.
V Praze už několik týdnů funguje nová Banka biologického materiálu. Natáčela tam reportérka Petra Benešová.
„Část vzorků je přímo v dusíku. To je ještě podstatně nižší teplota než těch 156, tam je to až na minus 190 stupňů,“ vysvětluje doktor Dundr.
Laborantka vytahuje kovový předmět, který vypadá jako malý pořadník. „Musím mít rukavice, abych zabránila popáleninám,“ říká. V kovovém předmětu jsou uchovány jednotlivé vzorky tkání.
„Uskladňují se tam tkáně, které jsou odebrány během chirurgického zákroku každému pacientovi. Cílem biobanky je vlastně vytvořit databázi tkání, které budou zafixovány a uskladněny jiným způsobem. Použije se tady ta nízká teplota,“ přibližuje lékař.
Zamrazené tkáně se tak uchovají dlouhou dobu ve stejné podobě. Pro lékaře jsou tak unikátním materiálem pro výzkum nádorových onemocnění. Podrobněji mohou popisovat procesy, které vedou ke změnám v lidském těle a rakovinovému bujení. Na jednotlivých případech pacientů lékaři popíšou i vývoj nemoci.
„Když chceme zjišťovat vlivy genetické, vlivy zevního prostředí nebo všechny další, proč ten nádor vlastně u pacienta vznikl, tak potřebujeme určitou skupinu těch nádorů. A když máte jednotlivé případy, tak vlastně analýzu udělat nemůžete. Čili obrovská výhoda je v tom, že se podaří právě nakumulovat vzácné nádory,“ vysvětluje doktor Dundr.
Díky takovému výzkumu se může podařit objevit nové metody biologické léčby, která je přímo cílená na nádorové buňky a nemá pro pacienta takové vedlejší účinky.
Banka biologického materiálu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice není v Česku jedinou. Podobná funguje v Brně. V budoucnu jich bude ještě více.
„V rámci tohoto projektu jsou v jednání další biobanky, pokud vím v Plzni, Hradci Králové či v Olomouci. A je tam právě možnost toho společného sdílení,“ vysvětluje přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky Tomáš Zima.
České banky biologického materiálu jsou součástí evropské výzkumné infrastruktury. Podobná pracoviště fungují ve více než třiceti státech.
Česko do výzkumu léčby rakoviny investuje ročně desítky milionů korun, přesné statistiky ale neexistují.
