Nové vědecké centrum v Praze pomůže badatelům v hledání nových léků

Česká věda by mohla být zase o krok dál ve vývoji nových léčiv. V Praze se tento týden otevřelo nové výzkumné centrum CZ - OpenScreen na testování statisíců sloučenin a chemikálií. Z nich by mohly v budoucnu vzniknout například účinnější léčiva na nádorová onemocnění nebo cukrovku.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD | Foto: Filip Jandourek

Petr Bartůněk z Ústavu molekulární genetiky stojí před velkým proskleným přístrojem. Uvnitř se pohybuje robotické rameno, které přesunuje destičky s látkami z jedné strany na druhou. Rychlý robot za několik milionů korun je napojen na mikroskop, který následně vědcům ukazuje na monitoru počítače detaily různých chemikálií.

„Můžeme najednou testovat 220 destiček, což může být přes čtvrt milionu vzorečků. Je to možné sledovat v průběhu testování, ale analýza potom probíhá na velkých výkonných serverech, kde je potřeba data analyzovat a statisticky zpracovávat,“ vysvětluje Bartůněk.

Přehrát

00:00 / 00:00

V novém výzkumném centru natáčela redaktorka ČRo Petra Benešová

Špičkové přístroje v laboratořích jsou součástí nového výzkumného centra CZ - OpenScreen, které se tento týden otevřelo v Praze. Čeští a zahraniční vědci v něm budou bádat v oblasti genetiky a chemické biologie.

„Umožňuje najít sloučeniny, které mají zajímavé biologické účinky pro účely základního výzkumu. Hlavně je důležitý jako velice účinný nástroj pro objevování látek, které mají komerční potenciál nebo potenciál jako léčiva,“ popisuje ředitel Ústavu molekulární genetiky Václav Hořejší.

Vědci prozkoumají chemické složení látek a jejich účinky a společně s farmaceutickými firmami by pak mohly z chemikálií vytvořit nové léky.

„Teď máme dobrou spolupráci se dvěma velkými soukromými investory, kteří mají zájem na trošku jiném typu výzkumu na zakázku ve spolupráci s jejich firmami. Víme dobře, že v této zemi existuje několik zdrojů tohoto takzvaného rizikového kapitálu, který je ochoten financovat něco, co vypadá nadějně,“ popisuje Hořejší.

Vývoj nových léků je velmi drahý

Vývoj léku trvá v průměru deset až patnáct let. Z desítek tisíc nových sloučenin, které vědci objeví, se pouze 250 dostane do předklinického testování. Do klinického hodnocení pak postoupí jen několik z nich.

„Proces vyvíjení léků už od počítačové modelace až po vytvoření preparátu stojí nesmírné množství finančních prostředků,“ doplňuje ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Pavel Březovský.

Nové vědecké centrum bude také součástí evropské sítě špičkových laboratoří. Díky tomu se čeští vědci dostanou k rozsáhlé databázi dalších chemických sloučenin, které budou zkoumat.

Petra Benešová, raf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme