Obří urychlovač jaderných částic spustili před 5 lety. Přinesl revoluci ve vědě

Přesně před pěti lety vědci poprvé spustili obří urychlovač jaderných částic. Jeho smyslem je nasimulovat podmínky, za kterých vznikal vesmír. Na přípravě urychlovače se podílelo přes 10 tisíc fyziků a na 500 výzkumných institucí a firem z celého světa včetně Česka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vědeckou novinku před pěti lety představila mimo jiné píseň, která popisuje, jak 27 kilometrů dlouhý tunel umístěný 50 až 175 metrů pod švýcarsko-francouzskou hranicí funguje.

Urychlovač umožňuje vyslat proti sobě dva paprsky protonů a iontů rychlostí zhruba 300 tisíc kilometrů za sekundu, což je téměř rychlost světla. Při jejichž střetu vznikne sprška nových částic. A právě ty vědce zajímají.

„Pokud chceme zkoumat částice, které se nacházejí v atomovém jádře, a dokonce části, které tvoří části tohoto atomového jádra, tedy jaderné částice, potřebujeme získávat pro zkoumání nejjemnějších detailů hmoty poměrně velkých energií, kterých se dosahuje právě v těchto urychlovačích, z nichž LHC je v tuto chvíli ten nejmohutnější,“ popisuje Vítězslav Kříha, vedoucí katedry fyziky ČVUT.

Přehrát

00:00 / 00:00

Urychlovač částic v CERNu spustili vědci před pěti lety, posunul vědu o pořádný kus dopředu

Zatím největším úspěchem bylo nalezení takzvaného Higgsova bosonu. To je základní částice do té doby popsaná pouze v teoriích, která hraje klíčovou roli ve vysvětlení původu hmotnosti ostatních částic.

Od února je ale urychlovač v odstávce. Vědci se ho snaží upravit tak, aby mohl pracovat na plný výkon. Díky úpravám by se měla zrychlit energie uvnitř tunelu a také zlepšit jeho luminozita. Ta pomáhá částicím se častěji střetávat, což zvýší pravděpodobnost vzniku nových vzácných jevů.

„Tohle jsou dva faktory, které by měly přispět k tomu, že pokud existují nějaké vzácné jevy, dosud neobjevené, bude větší šance je objevit než v tom současném stavu, v jakém urychlovač LHC pracuje,“ vysvětluje Jiří Rameš z Fyzikálního ústavu Akademie věd.

Znovu by měl být urychlovač v provozu v listopadu 2014. Vědci v době odstávky ale zahálet nebudou. Čeká je analýza všech dosud získaných dat. Ta představují asi 700 roků sledování vysoce kvalitních filmů.

Silvie Třeslínová, Tereza Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme