Oceány ohrožuje vymírání, řešením mohou být akvakultury

Světové oceány ohrožuje masové vymírání druhů. Vyhynutím je ohrožena široká škála živočichů - od korálů až po velké ryby. Podle poslední zprávy vědců z Mezinárodního programu stavu oceánů a Mezinárodní unie pro ochranu přírody je důvodem nadměrný rybolov, oteplování klimatu a znečištění moří. Vědci ve své zprávě varují, že velký počet druhů může vyhynout během jediné lidské generace.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ryby (ilustr. obr.)

Ryby (ilustr. obr.) | Foto: Fotobanka stock.xchng

Úbytek života v oceánech by mohl mít výrazné dopady na rozvinuté země, ve kterých ryby tvoří významný zdroj potravy. Čím dál víc států proto přistupuje k umělému chovu ryb v uzavřených systémech, v takzvaných akvakulturách.

„Lidově řečeno továrny na ryby, to znamená oblasti při pobřeží, kde je možné ryby produkovat řízeně pod dohledem a s poměrně vysokou efektivitou,“ říká agrární analytik Petr Havel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Oceány ohrožuje masové vymírání, možným řešením jsou akvakultury.mp3

Stejně tak to funguje u sladkovodních akvakultur. Tyto rybí farmy si lze představit jako na sebe navazující vodní nádrže, kterými chovaná ryba postupuje od nejútlejšího věku až do dospělosti. Výhodou zařízení je, že může stát v podstatě kdekoli. Proti takovým chovům ale protestují ochráci zvířat.

„Lidstvo si musí vybrat, buď bude rybolov nahrazovat umělou produkcí, která ale neposkytuje nejpřirozenější podmínky pro život, nebo budou muset ochránci přírody trochu slevit ze svých požadavků. Protože pokud by se zároveň snížil klasický mořský rybolov, zároveň by se uplatnila příliš přísná kritéria na umělý odchov mořských ryb, tak by jediným možným důsledkem byla nižší produkce ryb a zdražení tohoto typu zdravé stravy,“ konstatuje Petr Havel.

Už šedesát procent světové produkce ryb pochází z umělých chovů, hlavně z Asie. V budoucnu by tyto akvakultury mohly nahradit pokračující úbytek volně žijících populace.

Rybaření | Foto: Stock.xchng

„Ten raketový nástup akvakultury se dá datovat od posledních deseti let. Nástup samozřejmě bude pokračovat, ale už ne tak intenzivně. Můžeme se během deseti let dostat na osmdesát procent z celkové produkce ryb,“ dodává ředitel odboru lesů, myslivosti a rybářství na ministerstvu zemědělství Jiří Pondělíček.

Evropské země v produkci ryb v umělých chovech za Asií výrazně zaostávají. „Existují projekty, ve kterých lze postavit ‚továrnu na ryby‘ úplně mimo vodu, jen je nutné, aby tam voda byla přivedena. U nás zatím takový projekt nebyl realizován,“ doplňuje Havel.

Podle Jiřího Pondělíčka jsou důvody neexistence takovýchto rybích farem v Česku hlavně ekonomické.

„Operační program rybářství má určité finanční zdroje, kterými by mohl podpořit tyto uzavřené akvakultury. Nicméně současná ekonomická situace na trhu, kdy cena sladkovodních ryb je na nějaké úrovni, cena mořských ryb je výrazně nižší a cena sladkovodních ryb z asijských států, které nemusí dodržovat různé hygienické a další předpisy je ještě výrazně nižší, je řízená uzavřená akvakultura v České republice neekonomická,“ říká Jiří Pondělíček.

Tomáš Medek, Anna Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme