Pacienti s hemofilií už v Česku nejsou odkázaní na lidskou plazmu

Stále více pacientů s hemofilií – poruchou srážlivosti krve – využívá nejmodernější léčebnou metodu, takzvanou rekombinantní léčbu, při které nepotřebují lidskou plazmu. Mezi pacienty do 18 let jich je už polovina.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

odběry, krevní testy | Foto: Telefónica O2

Metoda pacientům usnadňuje život a také vylučuje infekci příjemce. Předseda Českého svazu hemofiliků Vladimír Dolejš říká, že se díky pokrokům vědy v současné době dá s touto nemocí žít bez větších problémů:

„To proto, že léčba udělala za poslední desítky let tak fantastický pokrok, že ti lidé můžou žít normálně. Jenom jsou omezení tím, že si jednou za čas musí do žíly píchnout ten preparát. Za posledních 25 let se tak strašně změnilo, že žádná jiná nemoc podmíněná geneticky neudělala tak velký pokrok v léčbě jako právě hemofilie.“

Nejčastějšími příznaky, které by mohly pacienta varovat, že onemocněl hemofilií, jsou krvácení, které se za normálních okolností nebo u zdravých lidí neobjeví, nebo modřiny. Děti padají při chůzi nebo narážejí na stůl a mají veliké množství modřin.

„Dokonce se objevují případy, kdy šli rodiče s dítětem k lékaři a ten na ně poslal policii, protože si myslel, že je to týrané dítě, než se zjistilo, že to je tahle záležitost,“ dodává Dolejš.

Na léčbu jednoho pacienta je dnes potřeba ročně kolem pěti set litrů lidské plazmy.

Lenka Jansová, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme