Patnáct procent Evropanů má geny lovců mamutů, ukázal výzkum

Patnáct procent současné evropské civilizace si v sobě nese geny lovců mamutů. Vychází to z výzkumu mezinárodního vědeckého týmu, do jehož práce se zapojila Akademie věd České republiky a brněnská Masarykova univerzita. Lovci mamutů převládali v Evropě před více než třiceti tisíci lety, jejich pozůstatky proto archeologové našli také v Dolních Věstonicích. Čeští vědci poskytli kolegům ze zahraničí vzorek více než třicet tisíc let staré kostry až po mnohaletém váhání, nechtěli ho totiž znehodnotit.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lovci mamutů: Lovec | Foto: P. Douša, Národní muzeum

Výzkum, který začal před více než šesti lety, měl za úkol porovnat DNA současných obyvatel Evropy s jejich předky, kteří kráčeli po zemi v době ledové, tedy před téměř čtyřiceti tisíci lety. Předtím se ale vědci museli vyrovnat například s kontaminací vzorků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Před třiceti tisíci lety žili v Evropě lovci mamutů, kteří měli stejné geny jako lidé nalezení v Dolních Věstonicích. Více od Terezy Kadrnožkové

„DNA moderních lidí současnosti, kteří se kostí nutně dotýkali, protože byly objeveny před třiceti lety, do toho pronikla. Bylo tedy nejprve nutné vytvořit metodiku, která by dokázala odlišit skutečně autentickou DNA, která je v kostech dávno, od té, která se tam dostala nedávno. Ono to vypadá jako banální problém, ale skutečně to působilo mnoho omylů,“ říká archeolog Jiří Svoboda.

„Druhý důvod potom byl, že jsme chtěli prvně dokončit podrobný popis kostí, než se do nich začne vrtat, protože ten materiál je unikátní. A když se do něj udělá byť jen malá dírka, tak už tam zůstane a to místo je ztraceno. Někdy se může stát, že je to zajímavé místo na kosti, které může zase poskytnout jiné informace.“

Archeolog Jiří Svoboda, který se na výzkumu podílel | Foto: Jiří Salik Sláma/Muni

To se podařilo výzkumníkům v německých laboratořích. DNA z věstonické kostry pak porovnávali s dalšími padesáti vzorky z celé Evropy a zjistili, že u více než poloviny se vyskytují stejné geny. Mluvčí brněnské Masarykovy univerzity Ema Wiesnerová přibližuje další výsledky studie:

Kus pravěkého DNA si v sobě nosí nejvíc lidí žijících na severu Evropy. Staré populace podle archeologa Jiřího Svobody zřejmě pod tlakem nově příchozích migrovaly na sever.

„Například se dívala i na stopy neandrtálské DNA, která se i u nás vyskytuje, a zjistila, že zhruba před 45 000 lety u našich předků činil podíl neandrtálské DNA tři až šest procent, ale postupně klesal na zhruba dvě procenta.“

Podle odborníků se po konci doby ledové - před 10 000 lety - začalo složení populace měnit. Přicházeli zemědělci z jihu a věstonický genofond začal z populace mizet.

Genofond je soubor dědičných vlastností zakódovaných do genové výbavy jedince.

V současnosti ho například v Česku v sobě nosí zhruba patnáct procent lidí. Podle výzkumníka Jiřího Svobody je klíčem k pochopení minulosti propojení více oblastí bádání:

„Lidská anatomie, kulturní okruhy, způsob života, lovu, umění společně s genetikou. Myslím si ale, že budoucnost je v dalším propojování těchto různých pohledů na historii.“

„Vidíme z toho, jak je genetický obraz současné Evropy bohatý a různorodý. A ještě i v něm můžeme pradávné skupiny zachytit,“ dodává Svoboda.

Tereza Kadrnožková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme