Skoro třetina dětí v Česku trpí deficitem jedné ze základních životních potřeb - poruchami spánku. Hůř potom udrží pozornost ve škole, mění se jejich nálady, chování a zhoršuje paměť nebo schopnost abstraktního myšlení. Upozornili na to odborníci z první lékařské fakulty univerzity Karlovy vpředvečer odborného sympozia, které připomene 60 let specializované spánkové laboratoře, svého času jedné z prvních na světě.

12:55 12. dubna 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Spánek má mít určité načasování v rámci 24hodinového rytmu, a jestliže jsou rodiče příliš benevolentní v době, kdy má dítě usínat nebo se probouzet, tak je možné, že nebude dobře spát. A těchto podnětů, které spánek ruší, je stále více. Z toho implikujeme, že tendence počtu poruch by mohla být vzrůstající,“ přiblížil vedoucí Centra pro poruchy spánku a bdění Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN profesor Karel Šonka.

Většina poruch spánku má podle něj životosprávný původ.

Při snaze odstraňování poruch spánku dávají podle Šonky odborníci přednost změnám režimu. „A ve většině případů do stačí. I když neříkám, že je to jednoduché, ale případů, kde je potřeba zasáhnout nějak jinak je malé procento,“ dodal.

Upozornil, že centrum na neurologické klinice se nevěnuje pouze dětskému spánku, ale v posledních letech péči rozšířili o problém dospělých pacientů s potížemi spánku.

„Naše centrum zjistilo některé zvláštnosti u poruch spánku, které jsou známé spíše u dospělých, a přispělo tak k všeobecnému poznání v oblasti poruch z dětského věku,“ přiblížil.

Katarína Brezovská, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít