Před 100 lety vzlétl fyzik Hess s balonem z Ústí nad Labem. Hledal původ radiace
Přesně před 100 lety rakouský fyzik Victor Franz Hess odstartoval s balonem z Ústí nad Labem, aby zjistil, odkud se bere radioaktivní záření, které je všude kolem nás. Hessův let si dnes vědci připomínají i v Praze-Libuši, kde na oslavu výročí vypustili meteorologický balon. V Ústí nad Labem začíná výstava, která kromě Hessovy osobnosti představí i řadu podivuhodných vynálezů.
Radioaktivita byla objevena koncem 19. století. Většina vědců si tehdy myslela, že je to záření, které vystupuje ze země. Nejvíce pokusů tehdy vykonal německý jezuita Theodor Wulf.
O výročí Hessova letu a jeho oslavy se zajímala reportérka Gabriela Hauptvogelová
„Nejprve sestoupil do nějakých podzemních jeskyní a myslel si, že když bude záření blíže, to bude mít vyšší intenzitu, a nebyla to pravda. Potom zase vylezl na Eiffelovu věž a myslel si, že když bude dál od záření, bude menší intenzita, tak to také nebyla pravda,“ osvětlil začátky výzkumu radiace fyzik Jiří Grygar.
Wulfovy pokusy Hesse inspirovaly k úvaze, že možná nejde o zemské záření, a proto vymyslel pokus s balonem, za kterým se vydal do Ústí nad Labem.
"Byla tady největší chemická továrna v celé monarchii, která vyráběla dostatek velmi čistého vodíku a měla zkušenosti s plněním balonu. V Teplicích navíc sídlil Německý vzduchoplavecký spolek v Čechách," objasnil historik Martin Krsek důvod, proč si tehdy 29tiletý asistent v Radiologickém ústavu ve Vídni vybral pro svůj pokus právě Ústí nad Labem.
Reportérka Evelyna Kulíšková byla svědkem vypouštění oslavného balonu na počest 100. výročí Hessova letu
Chtěl vystoupat až do výšky šesti kilometrů. Letěl se zkušeným vzduchoplavcem a měli s sebou kyslík, aby neztratili vědomí.
S balonem nakonec vystoupali až do výšky 5 kilometrů a 350 metrů. Byli by schopni letět ještě víc, protože i v této výšce měli zátěž, kterou ještě neodhodili, ale ztráceli už vědomí. Victor Franz ve svých poznámkách psal, že ze tří přístrojů už stačil sledovat jen dva.
Let byl úspěšný. Vídeňský fyzik změřil a zdokumentoval proměny ionizace vzduchu a prokázal, že radiační záření kolem nás pochází ze Země i z vesmíru. S balonem pak přistál nedaleko Berlína.
"Intenzita radiačního záření se stoupající výškou nejprve trochu klesá, takže se zdá, že jeho zdrojem je skutečně Země. Nad hranicí dvou a půl kilometru se však začne projevovat nejprve mírné zvýšení a nad hranicí tří kilometrů už je zvyšování velmi intenzivní," vysvětlil Martin Krsek.
Hessův objev měl zásadní význam pro další rozvoj fyziky elementárních částic. Z vědce se ale celebrita nestala, dobový tisk si jeho cesty téměř nevšiml. Rakouská monarchie však Hessovi přála a vyhověla jeho žádosti o finanční podporu. V roce 1936 pak získal za svůj objev Nobelovu cenu. O dva roky později utekl se svou židovskou ženou do Spojených států amerických. Zemřel v roce 1964.
Významné výročí dnes vědci z Hydrometeorologického ústavu oslavili stylově. V pražské Libuši vypustili meteorologický balon, a to přesně v 7.12 hodin, tedy ve stejném čase, kdy odstartoval Hessův let. Sonda se běžně užívá k měření, a to ve výšce 30 kilometrů. Tam vystoupá asi za 90 minut, poté zhruba půl hodiny klesá.
Balon vypuštěný na počest Victora Hesse přistál zřejmě blízko Mladé Boleslavi. Tato akce byla pouze začátkem oslav, další se konají v Ústí nad Labem i Hessově rodném Rakousku.
Ústecké muzeum připravilo k výročí Hessova letu výstavu, která začíná dnes v 17 hodin. Na vernisáži se bude točit i speciální ozářené pivo Kosmik. Expozice zahrnuje řadu dobových fotografií a článků z novin, ale i nejrůznější podivuhodné přístroje, které sloužily k výuce fyziky v 19. a 20. století.
