Přestupný den zavedli už ve starověkém Egyptě

Dnešní datum nám signalizuje, že letos máme přestupný rok. Jen jednou za čtyři roky najdeme v kalendáři 29. únor. Proč se tak děje?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Začátek nového týdne lidem obvykle nesvědčí | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Je to hra o čas za pomoci čísel. Kalendářní rok mívá běžně 365 dní, jenže tropický rok je ve skutečnosti dlouhý bezmála 365,242 tisícin dne.

Zákonitě za nějakou dobu dochází k odchylce jednoho dne. Tou dobou jsou čtyři roky, a tak jednou za čtyři roky vložíme do gregoriánského kalendáře přestupný den, kterým je dnes 29. únor. V minulosti, v případě juliánského kalendáře, se přestupný den vkládal za 23. únor.

Už ve starověkém Egyptě si uvědomovali odchylku, a tak v roce 238 př. Kristem doplnili přestupný den každý čtvrtý rok. Julius Caesar to samé zavedl do svého kalendáře, tedy i s chybou systému 1 den za 128 let. Proto i juliánský kalendář čekala reforma.

Dnešní gregoriánský kalendář vkládá přestupný den v každý rok, který je dělitelný čtyřmi s výjimkou celých století, která nejsou dělitelná 400.

To už je trochu složitější, přesto však stále ne dokonalé řešení. Za sto tisíc let bude přebývat celých 31 dní.

Nikola Bojčev, Lucie Maňourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme