Přestupný den zavedli už ve starověkém Egyptě
Dnešní datum nám signalizuje, že letos máme přestupný rok. Jen jednou za čtyři roky najdeme v kalendáři 29. únor. Proč se tak děje?
Je to hra o čas za pomoci čísel. Kalendářní rok mívá běžně 365 dní, jenže tropický rok je ve skutečnosti dlouhý bezmála 365,242 tisícin dne.
Zákonitě za nějakou dobu dochází k odchylce jednoho dne. Tou dobou jsou čtyři roky, a tak jednou za čtyři roky vložíme do gregoriánského kalendáře přestupný den, kterým je dnes 29. únor. V minulosti, v případě juliánského kalendáře, se přestupný den vkládal za 23. únor.
Už ve starověkém Egyptě si uvědomovali odchylku, a tak v roce 238 př. Kristem doplnili přestupný den každý čtvrtý rok. Julius Caesar to samé zavedl do svého kalendáře, tedy i s chybou systému 1 den za 128 let. Proto i juliánský kalendář čekala reforma.
Dnešní gregoriánský kalendář vkládá přestupný den v každý rok, který je dělitelný čtyřmi s výjimkou celých století, která nejsou dělitelná 400.
To už je trochu složitější, přesto však stále ne dokonalé řešení. Za sto tisíc let bude přebývat celých 31 dní.
