Při bouřkách vzniká antihmota
Pozemské bouře jsou zřejmě zdrojem částic antihmoty pozitronů. Je to fenomén, který vědci zaznamenali vůbec poprvé.
Vznik antihmoty se zřejmě dá přičíst zábleskům pozemského gama záření (terrestrial gamma-ray flash, TGF), které vytvářejí intenzivní blesky. Antičástice pak vznikají při srážkách gama fotonů a atomů v atmosféře. Odhaduje se, že každý den na Zemi vznikne asi 500 záblesků gama záření, ale většina z nich zůstává nezpozorována. Výjimkou byla bouře, která 14. prosince 2009 zuřila v Zambii a jejíž stopy zachytil Fermiho vesmírný teleskop, který prolétal nad 4500 km vzdáleným Egyptem.
Fermiho teleskop je určen právě k monitorování gama paprsků. Zdroj bouře ležel za horizontem, takže přístroje žádné gama záření produkované bouří v Zambii nemohly detekovat. Zaznamenaly však částice pozitrony, které přilétaly ve směru od bouře a pokračovaly v letu až do zrcadlového bodu, ve kterém působením zemského magnetického pole změnily směr. Jeden pozitron narazil do teleskopu hned, druhý od 23 milisekund později při návratu ze zrcadlového bodu. Pozitrony jsou kladně nabité elektrony čili antičástice k elektronům. Objev je tak prvním důkazem, že při bouřkách na Zemi může vznikat antihmota.
