Řasy mohou nahradit ropu. Jihočeští vědci z nich dokáží získat látky pro výrobu biopaliv
Letadla by mohla v budoucnu létat na palivo vyrobené z řas. Na to, jak získat potřebnou surovinu, přišli jihočeští vědci v Třeboni. Za svůj výzkum byli dvakrát nominovaní na cenu ENI - často nazývanou Nobelovou cenou za výzkum energií.
„Každá řasa, která se potřebuje dělit, jako základní věc bude produkovat nějakou energetickou látku – buď tuky, nebo škroby. Ve chvíli, kdy hladina dosáhne určité velikosti, respektive ví, že má určité množství energetických rezerv, které jí budou stačit k tomu, aby se mohla rozdělit, řekne: dobře, v tuto chvíli se mohu dělit,“ vysvětluje vedoucí laboratoře buněčných cyklů řas Mikrobiologického ústavu Akademie věd v Třeboni Kateřina Bišová.
A právě v tuto chvíli přichází na scénu vědci v roli zlodějů. Biologové zastaví rozmnožování řas a vezmou si od nich cenné látky.
Jihočeští vědci dokáží získat z řas látky pro výrobu biopaliv. S bioložkou Kateřinou Bišovou si povídala redaktorka Jitka Cibulová Vokatá
„Pokud jí zabráníme v tom, aby se dělila, tak bude dál produkovat rezervy a my získáme velikou buňku, která bude de facto plná tuků, nebo škrobů. Což se dá použít buď na produkci bioethanolu nebo biodieselu.“
„Biodiesel, který je vyráběn řasami, je hodně podobný leteckému palivu. To znamená, že i kdyby to bylo jen tak, ušetří se obrovské množství ropy, které by se nepoužilo na výrobu leteckých paliv, ale mohlo by se používat například na výrobu plastiku,“ uvádí Bišová.
Zabránit řase, aby se rozmnožovala, není úplně jednoduchá záležitost. I s tím si ale vědci v Třeboni poradili.
„Ve chvíli, kdy jim vezmeme dusík, síru anebo fosfor, se nemohou dělit. Sice mají energii, ale nemají to ostatní, co potřebují. Druhou variantou, jak to udělat, je čistě chemicky – proces dělení se zablokuje. Já zablokuji některou fázi dělení a v tu chvíli se ta buňka také nemůže dělit,“ říká bioložka.
Zpracování řas je nákladné
Pěstování řas není drahá záležitost. Hodně peněz ale stojí jejich zpracování. Výroba biopaliv z řas je proto v současnosti stále ještě třikrát dražší než výroba paliv z ropy. Vědci tedy mají jasný cíl.
„Řasy co nejlevněji stáhnout, získat řasovou biomasu v sušině a odstranit vodu. A ta se potom dá nějakým způsobem zpracovávat. V současnosti jsou dva hlavní směry: jeden je ryze technický, kdy se snažíme najít postupy, jak co nejvíce zlevnit zpracování do fáze, kdy se to dá použít v procesy, které už jsou známé.“
„Druhý je – získat takové kmeny řas, které produkují buď maximální množství tuků a škrobů anebo ještě lepší by bylo, kdyby měly rychlejší fotosyntézu a ještě z toho dělaly maximální množství tuků a škrobů. Dovedu si představit, že celá výroba biopaliv začne tak, že se to bude dělat poměrně draho na divokých kmenech řas a potom se to bude optimalizovat, zlepšovat jejich produktivita fotosyntetická a produktivita co se týče tuků a škrobů,“ dodává Kateřina Bišová.
Podle jejího odhadu by se to mělo vědcům podařit nejdříve za deset let.
