Rostoucí hladina světových oceánů ohrožuje miliony lidí

Většina pevniny ve filmu Vodní svět s Kevinem Costnerem v hlavní roli zmizí pod hladinou moře a hlína se stává vzácnou surovinou, za kterou se lidé i zabijí. Katastrofa takového rozsahu snad navždy zůstane jen na stříbrném plátně. Kvůli změnám klimatu ale podobné problémy řeší miliony lidí po celém světě už dnes.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Schody do posvátné řeky Gangy | Foto: Jaromír Marek

Podle Jana Doležala z institutu Glopolis, který se následky klimatických změn zabývá, se konkrétní dopady na každé místo na Zemi nedají předpovídat.

Jisté ale je, že změny vodního cyklu budou mít vliv na zemědělství. Což může v zemích, kde jsou lidé závislí na vlastní produkci mít katastrofální následky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ondřej Bouda mluví o rostoucí hladině světových oceánů ve Večerním Radiožurnálu.mp3

Asi nejznámějším důsledkem globálního oteplování je stoupající hladina moří. Za posledních sto let vzrostla o 20 centimetrů. Konzervativní odhady předpokládají do konce století nárůst o dalších 50. Některé studie ale počítají i se dvěma metry.

Vědci připouští, že přesné odhady nejsou možné kvůli nedostatku dat. I malý přírůstek ale může mít velký dopad.

ČTĚTE TAKÉ: Čínští vědci zpochybňují globální oteplování. Země se prý ochlazuje

„Buď dojde k povodním v důsledku vzestupu hladiny z moře, kdy potom pokud přichází monzun, tak samozřejmě i když je ta hladina vyšší, tak ty dopady potom jsou větší, ta voda zasahuje více do vnitrozemí,“ řekl Jan Doležal.

Tímto problémem se vážně zabývá i americké město New York, které by v budoucnu mohlo v bouřích zmizet pod hladinou moře a stát se tak neobyvatelným. Jan Doležal ale varuje, že nejde jen o teoretické úvahy.

„Známý případ je Bangladéš, kde ústí dvě velké řeky Ganga a Brahmaputra, kde žijí miliony lidí. Tam vlastně ty potíže začínají už dnes. Nejde zatím o biblickou katastrofu. Problém je spíše plíživého charakteru,“ uvedl Jan Doležal.

Zasolování zdrojů pitné vody

„Mnoho lidí v důsledku vzestupu hladin moře, zasolování zdrojů pitné vody, už muselo opustit své domovy,“ připomněl.

Sůl totiž zamořuje zemědělskou půdu, která se tak stává prakticky nepoužitelnou. Každý další centimetr mořské hladiny podle Jana Doležela ohrožuje životy milionů lidí.

„Problém je, že některá území budou nenávratně ztracena, že zkrátka ti lidé budou muset odejít. Nepodaří se na tu změnu adaptovat,“ řekl.

Adaptace na novou realitu

Lidé se nakonec možná budou muset přizpůsobit nové realitě. Globální oteplování je zčásti přirozený proces. A víme, že v minulosti byla hladina světových oceánů mnohem vyšší. To se může opakovat. Že by lidé i v takovém světě dokázali žít, dokazují v Bangladéši už dnes.

„Tam například jedno z adaptačních opatření, které je úspěšné už teď v Bangladéši. Vytváří takové plovoucí vory, na kterých pak když je více vody, tak oni na tom můžou předpěstovat sazenice, které potom, když voda opadne, můžou dál pěstovat,“ uvedl Jan Doležal.

Je možné, že změny klimatu zastavit nedokážeme. Ale snížením emisí skleníkových plynů je můžeme zmírnit a zpomalit tak, abychom získali tolik potřebný čas na přípravu.

Ondřej Bouda, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme