Vědci poprvé prokázali, že selektivní šlechtění psích plemen nemění jen vzhled, ale také mozek.

14:35 3. srpna 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Během více než 12 000 let šlechtění prošla psí lebka zásadními změnami. Původně protáhlý tvar typický pro vlky se rozrůznil do extrémní škály velikostí a tvarů. Stačí si představit, jak se liší úzká a protáhla lebka chrta od kulaté lebky buldočka, který vypadá, jako čenichem narazil do zdi. Australští výzkumníci zkoumali, jak se tyto změny projevily na tom, co se v lebce ukrývá.

Zjistili, že existuje silná souvislost mezi velikostí a tvarem psí lebky a polohou čichových laloků. Jak se lebka v důsledku šlechtění zplošťuje a získává tvar typický pro mopslíky, stáčí se mozek kupředu a čichové centrum se postupně „propadá“ dolů k nejnižší možné poloze. Tento trend je přitom zcela nezávislý na velikosti mozku nebo tělesné hmotnosti psů. U bracycefalických psů čili těch, kteří mají zkrácené nosní partie lebky, mozek vyrotoval kupředu asi o 15 stupňů. Poloha čichového centra se tak zásadně změnila.

Obvykle předpokládáme, že všichni psi žijí v tomtéž smyslovém světě, kterému dominují různé pachy. Nová studie ale naznačuje, že světy jednotlivých plemen se mohou zásadně lišit, říkají vědci. Dalším krokem výzkumu teď bude zjisti, jak reorganizace mozku ovlivňuje jeho funkce.

Zdroj: Science Daily, PLoS One

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít