Student vynalezl efektivní čištění odpadních vod

Mladý vysokoškolák Tomáš Ružovič přišel na to, jak jednoduše a efektivně čistit odpadní vody. Vymyslel speciální filtry, které ze znečištěné tekutiny odstraní těžké kovy. Se svým nápadem chce uspět v soutěži Chytrá řešení pro životní prostředí. Pokud se dobře zapíše, má šanci, že soukromé firmy jeho projekt uvedou do praxe.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řasy v laboratoři | Foto: Synthetic Genomics

Tomáš Ružovič, posluchač magisterského studia Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě, ve své laboratoři ukazuje na změť zkumavek. Vzájemně do sebe zapadají a vytvářejí tak vysokou pyramidu. Proudí do nich znečištěná voda, která se přes speciální filtry čistí od těžkých kovů. Škodliviny zachytávají určité druhy rostlin, například řasy.

„Principem je, že se zkoumá, která biomasa umí nejlépe navázat těžký kov a jakou má účinnost. Momentálně tady pracujeme na křídlatce, což je invazní rostlina, která je odpadní. Všechno jsou to biologické procesy, které jsou ekonomicky poměrně nenáročné,“ vysvětlil Ružovič.

Přehrát

00:00 / 00:00

Student přišel na to, jak jednoduše a efektivně čistit odpadní vody. Reportáž natočila pro Dopolední Radiožurnál Petra Benešová.

Vytvořit speciální filtry napadlo cílevědomého vysokoškoláka před několika lety. Na své škole pak našel dobré zázemí pro výzkum.

„Myšlenka tohoto projektu přišla u mě před pěti lety, kdy jsem byl na konferenci, kde byla prezentace o vlastnostech řas a některých mikroorganizmů, které na sebe dokázaly navázat těžké kovy. To mě zaujalo, jelikož jsou to poměrně efektivní a levné metody,“ přiblížil.

Experiment mohou využít firmy

Podle vedoucí výzkumu Ivy Melčákové z Institutu enviromentálního inženýrství lze celý experiment využít u velkých podniků k čištění odpadních vod, které obsahují jedovaté kovy, jako jsou chrom nebo olovo. Pokud takové látky zůstávají v řekách a půdách, mohou mít za následek nejen vážné znečištění přírody ale také různá onemocnění člověka. Zatím se ale jejímu výzkumnému týmu nepodařilo prosadit experiment do praxe.

„Byly bychom rádi, kdyby se nám to podařilo dotáhnout do konce. Kdybychom to chtěli využít momentálně třeba v bezodpadových technologiích, nemáme ten první krok, kdo nám biomasu v tak velkém množství vyrobí,“ přiblížila.

Student experiment nevzdává

Biomasa, tedy přírodní náplň speciálních filtrů, je zatím velmi náročná na přípravu. Proto se vytváří jen v laboratorních podmínkách. Tomáš Ružovič, který od rodičů dostal svůj první mikroskop už v osmi letech, ale svůj experiment nevzdává a chce se mu věnovat i nadále.

„Když se povede docílit toho, že nejen vyčistíme vodu, ale i izolujeme i těžké kovy, tak to může být prospěšné nejen pro životní prostředí, ale i pro společnost jako takovou,“ uvedl.

Tomáš Ružovič také doufá, že jeho nápad ocení porota v soutěži ministerstva životního prostředí.

Katarína Brezovská, Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme