Studentka zjistila, jak levně odhalit škodliviny v životním prostředí

Jsou těžce rozpoznatelné, v přírodě se hojně vyskytují a člověku mohou škodit. Nebezpečné chemické sloučeniny, takzvané bromované fenoly, se teď rozhodla odhalovat pomocí speciální metody mladá vysokoškolačka Pavlína Ginterová. Svůj výzkumný projekt posílá i do ministerské soutěže Chytrá řešení pro životní prostředí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Laboratoř

Laboratoř | Foto: Tomáš Adamec

Původně to byla zamýšlená ochrana proti rychlým požárům. Do textilních látek, obalů nebo elektrospotřebičů se umisťují takzvané bromované zpomalovače hoření tak, aby například oblečení nebo počítač nepohltily plameny během sekundy. Jenže tenhle ochranný prvek má i své vedlejší účinky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak levně odhalit nebezpečné škodlivé látky v životním prostředí, zjišťovala reportérka Petra Benešová.

„Bromované fenoly, což jsou vlastně produkty bromovaných zpomalovačů hoření, jsou škodliviny, které se akumulují v těle a není tam prokázaná přímo toxicita, karcinogenita nebo teratogenita, což je vliv na plod, ale u novorozenců by tam mohly být nějaké problémy,“ vysvětluje studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Pavlína Ginterová.

Nebezpečné látky se dostávají do půd, do ovzduší, i do vody. Studentka by proto chtěla velmi podrobně měřit jejich nepatrné koncentrace v životním prostředí. „Vždycky se musí něco takové naměřit, aby si člověk všiml, že je tam toho dost. A aby se to třeba přestalo používat nebo aspoň omezilo,“ podotýká Ginterová.

Metoda by vyšla levněji

Způsob, jak by se škodliviny v životním prostředí měřily, popisuje odborný asistent Katedry analytické chemie Vítězslav Maier, který na výzkumu spolupracuje.

„Oddělování látek na základě jejich pohybů v elektrickém poli. Jsme schopni je oddělovat jednak podle velikosti náboje, který každý bromovaný fenol má trošičku jiný, a na základě jejich velikosti. Každá molekula má nějakou hmotnost a tomu odpovídá určitá velikost, a tím pádem každou látku stanovit,“ popisuje Maier. Oddělování látek chemici provádějí ve velmi tenké trubici za vysokého napětí.

Podrobná měření bromovaných fenolů by pak mohly v praxi využívat firmy, které se zaměřují na životní prostředí. Podle Maiera by to bylo velmi výhodné. „Naše elektromigrační metody jsou poměrně rychlé. Je to v podstatě přínosné v tom, že se analýza zrychlí, příprava vzorků je jednodušší než u stávajících metod, které se používají. A je to také nepoměrně levnější,“ vysvětluje Maier.

Pokud nápad z Olomouce uspěje v soutěži ministerstva životního prostředí, zajímat se o něj budou firmy, které by speciální metodu dále využívaly.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme