Umělé oplodnění bylo oceněno, mnozí s ním však nesouhlasí

Letošní Nobelovu cenu v oboru fyziologie a lékařství získal Brit Robert Edwards za objev umělého oplodnění. Oblast díky stále častějšímu praktickému využití srozumitelná i pro laickou veřejnost má své zastánce i odpůrce. Nicméně mnozí z nás mají ve svém okolí lidi, kteří by bez asistované reprodukce zůstali bezdětní.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spermie (ilustr. obr.) | Foto: Fotobanka Profimedia

„Cena je oprávněná, šlo o obrovský přelom v léčbě neplodnosti, která je vážným problémem civilizovaného světa,“ myslí si Milan Mrázek, primář Centra asistované reprodukce ISCARE IVF.

„Díky prvnímu kroku Roberta Edwardse, který se odehrál v roce 1978, se otevřela cesta bezdětným párům k úplné rodině. Tehdy se mu poprvé podařilo získat vajíčko cestou dnes už ne zcela běžnou, totiž laparoskopicky. Dnes se to provádí pukcemi pod kontrolou ultrazvuku. To vajíčko se oplodnilo spermiemi mimo tělo ženy.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Primář Centra asistované reprodukce ISCARE IVF Milan Mrázek a gynekolog Mário Šmelil v Ozvěnách dne k otázce asistované reprodukce

„On měl invenci, ale hlavně odvahu to u člověka aplikovat,“ vzpomíná člen výboru české Asociace reprodukční embryologie Pavel Trávník, který jako mladý výzkumný pracovník pobýval na stáži v Bourn Hall u profesora Edwardse.

„Když jsme začínali, měli jsme zkušenosti s oplodňováním zvířat, ale to samé u člověka nám dělalo problém. Výsledek profesora Edwardse nám pomohl, abychom to vyzkoušeli i u nás,“ dodává.

Kritiku metody asistované reprodukce ze strany odpůrců a církve považuje Trávník za hluboké neporozumění problému. Uvádí statistické údaje, podle nichž se 75 procent časných embryí v normálních cyklech u zdravých žen nedočká porodu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Člen výboru Asociace reprodukční embryologie Pavel Trávník v pořadu Stalo se dnes k udělení Nobelovy ceny za objev umělého oplodnění

„Znám řadu lidí, kteří působí jako experti církve pro tuto oblast. Většinou té problematice příliš nerozumějí a nechtějí rozumět, ale přesto dodávají argumenty proti tomu. Je to snaha stavět tabu tam, kde by nemělo být,“ míní Trávník.

Nejenom věřící lidé řeší etický problém tohoto postupu. „Je to určité řešení pro neplodné páry, ale je nutno říci, za jakou cenu. Aby se narodil zdravý jedinec, musí zemřít několik dalších lidských jedinců. Mám na mysli manipulaci s embryi, kdy ta nekvalitní jsou zneškodněna,“ oponuje praktický gynekolog Mário Šmelil.

Zároveň varuje, že metody asistované reprodukce mohou mít i závažné zdravotní dopady na pacientku, které dokonce mohou ve vzácných případech končit i smrtí. Občanské sdružení Hnutí pro život zase například tvrdí, že dítě se degraduje na výrobek.

Ve vyšším věku se musí často pomoci

„Jakákoli nová oblast s sebou přinese etické a morální problémy a zvláště tato rychle se rozvíjející metoda přináší další otázky na biologické úrovni a souvisejí třeba s klonováním,“ vysvětluje Mrázek.

„Problémy tu jsou. Nicméně morálka a etika se odvíjí od většinového názoru společnosti, z něhož vznikají zákony. Zákon u nás to nepovažuje za neetické. Když má náboženský pár morální problémy, nejdeme přes moc. Navíc se dnes často odebírá pouze jedno vajíčko,“ dodává.

Šmelil se domnívá, že se lékaři k této metodě uchylují příliš často. „Do mé ordinace přijdou i pacientky, které již podstoupily asistovanou reprodukci a nemají všechna vyšetření, která by odhalila příčinu neplodnosti,“ tvrdí.

„Mateřství se dnes posouvá do vyššího věku a ženy přicházejí po 35., 37. roce věku, kdy přirozená fertilita klesá. Těžko předpokládat, že čekáním ještě několik let by se něčeho dosáhlo. Přistupuje se tedy poměrně brzy k IVF, ale s rozvahou,“ argumentuje Mrázek.

Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme