V indickém oceánu podle vědců vzniká nová tektonická deska
Série jarních zemětřesení u břehů ostrova Sumatra naznačuje, že se indická oceánská deska láme. Oznámili to vědci v časopise Nature. Dubnové otřesy byly zřejmě nejsilnější, jaké se kdy podařilo zaznamenat uprostřed stávající desky.
Seizmolog z Geologického ústavu Akademie věd Aleš Špičák vysvětluje, že proces zlomu tektonické desky není ničím náhlým, ale trvá několik milionů let. Dosud však vědci netušili, že zlomy na kontinentech mohou přinést takto silná zemětřesení.
„Mezi Indií a Austrálií jsou dvě desky už dneska, ale rozhraní není jednoduché, zlomů je tam celá spousta a není tam žádný, který by na sebe soustředil celý pohyb mezi těmito dvěma deskami. Ta zemětřesení nicméně byla strašně neobvyklá právě svou silou, to je něco, co bylo velmi překvapující,“ říká Špičák.
Indická oceánská deska se láme. Zjištění vědců přiblížil ve vysílání Radiožurnálu seizmolog Aleš Špičák
Oblast Indického oceánu, která před osmi lety zažila ničivou tsunami, nemá podle něj z hlediska současné geologie a tektoniky na světě obdoby, k velmi silným zemětřesením tam proto bude docházet i v nejbližších letech. Předpovídat je s dostatečným předstihem ale nelze.
„Bohužel to neumíme. Třeba právě při zemětřesení na jaře nikdo neočekával, že zrovna v této oblasti k němu dojde. To prostředí je takové, že by si na to nikdo nevsadil ani pětník,“ podotkl seizmolog s tím, že důležitá je především prevence, tedy budování lidských sídel tak, aby případná zemětřesení přestála.
„Stále se upřesňují zóny, ve kterých může dojít k tak a tak silnému zemětřesení, a dokonce se už ví, jakého typu to zemětřesení bude, což je důležité právě pro to, jaké seizmické vlny může vybudit a od kterého směru mohou přijít ke stavbám. S tím mohou právě počítat stavební odborníci při konstruování staveb,“ dodal Špičák.
