V liberecké spalovně umějí vyrábět z odpadních látek biopalivo

Budou v budoucnu vyrábět rostlinné řasy palivo do aut? Možná ano, pokud se najde firma, která využije výsledků právě dokončeného výzkumu. Prováděli ho pracovníci liberecké spalovny, kteří v těchto dnech svůj výzkumný úkol úspěšně obhájili před špičkovými odborníky.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řasy v laboratoři

Řasy v laboratoři | Foto: Synthetic Genomics

„Když jsme přemýšleli o tom, jaká složka by se dala využít z našich výstupů ze spalovny, tak jako každý zdroj, který obsahuje uhlík, tak jsou to produkty spalování, to znamená C02. A je známé, že jedna z metod, kdy se dá CO2 využít, je fotosyntéza, a nejrychlejší rostliny jsou řasy," konstatuje Petr Novák z liberecké spalovny při vysvětlování, proč se u nich při využívání odpadního oxidu uhličitého zaměřili právě na řasy.

Ze školy si řada z nás pamatuje, že se při fotosyntéze vytvářejí za působení světla z oxidu uhličitého a vody například cukry.

Přehrát

00:00 / 00:00

O výzkum v liberecké spalovně se zajímala redaktorka Ivana Bernáthová

„Řasy se rozmnožují a obsahují určité bílkoviny, kvalitní vitamíny a jiné nutričně velmi cenné komponenty. A když dostanou signál, že jim jde o přežití, tak dokážou to, co žádná jiná rostlina, že třeba během jednoho dne přetvoří tyto produkty na škrob," upřesňuje Novák.

Škrob se pak nechá zkvasit, stejně jako se to dělá při výrobě alkoholu například s obilím. „Rozemele se ten produkt řas a přidají se kvasinky a výsledkem je bioetanol, který se vydestiluje," vysvětluje postup výroby biopaliva Petr Novák.

Výhodou tohoto biopaliva, které se může přidávat do benzínu, je to, že spalovna k jeho výrobě vlastně využívá odpadní plyn ze spalin. Neničí se přitom tuny obilí, které se běžně u nás a ve světě k výrobě bioetanolu využívají.

„Je podstatné to, že odpadního CO2 máme spoustu a zároveň tím vlastně řešíme otázku oteplování planety, kde oxid uhličitý představuje velikou hrozbu," doplňuje Novák.

Speciální bioreaktory na střeše

Spalovna tenhle výzkumný úkol prováděla ve speciálních fotobioreaktorech, umístěných na střeše budovy. Podle Petra Nováka mohou ale řasy v těchto reaktorech vyrábět biopalivo i jinde.

„Je to zařízení, které se může připojit na nějaký jiný zdroj. To znamená, může se s ním třeba přijet k zákazníkovi, napojit na jeho spaliny a spustit zařízení, které se automaticky ráno, když se rozední, protože k fotosyntéze je potřeba světlo, spustí. Když bude pršet, když se zatáhne obloha a nebude svítit slunce, tak se odstaví. Večer se zaparkuje a počká se do rána a mezitím bude probíhat dělení řas," doplňuje Novák.

Zajímavé je, že řasy obrazně řečeno nebaští jen oxid uhličitý ze spalovny, ale taky třeba spaliny kejdy. Namnoží se pak tak skvěle, že mohou sloužit jako krmivo pro dojnice a telata. Což je zase výzkumný úkol, který probíhá na farmách.

Pracovníci spalovny svůj úkol na malých fotobioreaktorech splnili a prošli úspěšně oponentním řízením odborníků z ministerstva životního prostředí a vědeckých institucí. Budoucnost je teď podle Petra Nováka v nalezení firmy, která se do výroby biolíhu z řas pustí ve velkém.

Ivana Bernáthová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme