V nanotechnologiích patří Česko ke špici. Stát zvažuje větší podporu odvětví

Kdysi dělaly Čechům ve světě renomé strojírenství nebo obuvnictví, v budoucnosti by to mohly být nanotechnologie. Těm se věnují v Česku desítky firem a vědců, kteří přicházejí s unikátními nápady. Stát proto zvažuje, že bude nano-produkty více podporovat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Technologie křemíkové nanofotoniky | Foto: IBM

Látky, které mění barvy podle pokynů speciálních hodinek, léky, které se přesně dostanou na místo v těle, aniž by zasáhly zdravé buňky – to všechno jsou nanotechnologie.

Jan Buk, ředitel pardubické firmy, která se věnuje nanotechnologiím, drží v ruce bílý tenký filtr z nanovláken. „Jsou tam tenká vlákna a velmi malé póry,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

O využití nanotechnologií a o to, jak se Čechům daří podnikat v tomto odvětví, se zajímala redaktorka Petra Benešová

Takový filtr dokáže zachytit i velmi malé částice. A když se tenhle nenápadný kousek ještě upraví, získá vlastnosti ještě lepší.

„Jsme schopní do těch struktur nanovláken nanést ještě aktivní částice – třeba ve formě nanočástic stříbra, které mají, jak je známo, antibakteriální vlastnosti. To znamená, že když se bakterie zachytí na té membráně, tak to stříbro – ta nanočástice stříbra ji zabije,“ dodává Buk.

To by mohlo pomoci třeba při filtrování vody v Africe, kde by se takto dalo omezit riziko šíření některých nemocí.

Firma teď testuje filtry na různé druhy bakterií. Příští rok by s nanotechnologickou novinkou chtěla jít na trh. „Mechanické čištění vody je podle mne jedno z velmi zajímavých odvětví a potenciální klienti jsou po celém světě,“ podotýká Buk.

Do nanovláken je možné nanést i elektricky vodivou vrstvu. Když se pak do materiálu pustí proud, dokáže při filtrování zabít nebezpečné bakterie. Vedle kontaminované vody se tak dají vyčistit i další tekutiny, třeba krev.

Tisíckrát tenčí než vlas

Nanotechnologiím se v Česku věnují desítky firem a vědeckých pracovišť. Podle předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu Jiřího Kůse je Česko v oboru na špičce.

„Jsme jedna ze zemí, kde to vlastně začalo. Na liberecké Technické univerzitě vymysleli a vyvinuli stroj na průmyslovou výrobu nanovláken a mají na to patent,“ podotýká Kůs.

Uhlíkové nanotrubice | Foto: Licence GNU Mstroeck

Nanovlákna jsou zhruba tisíckrát tenčí než lidský vlas. A mezi vědci se o nich mluví jako o materiálu třetího tisíciletí. Využívají se dnes v textilním průmyslu, medicíně, kosmetice nebo při vyvíjení nových materiálů. Hitem poslední doby jsou i speciální nátěry.

„V té barvě jsou nanočástice oxidu titanu a když to natřete, ony vystoupí na povrch a funguje to tak, že když na to zasvítí světlo, tak všechny mikroorganismy, nečistoty, zápach, co se dostanou k tomu povrchu, tak shoří – ta zeď vám čistí vzduch,“ přibližuje Kůs.

Na výzkum dá stát ročně 26 miliard

Na rozvoji oboru má zájem i stát. „Jsem přesvědčen, že máme našlápnuto k tomu, abychom v těchto technologiích byli skutečnými lídry celosvětově,“ říká vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Stát dává ročně na výzkum celkem zhruba 26 miliard korun. O penězích, které by v příštích letech šly do nanotechnologií, se teprve jedná.

Česko by mohlo využívat i evropské fondy. „Bude záležet na tom, do jaké míry budeme schopni vypsat programy, které budou mít racionální řešení, nicméně nějakou strategickou debatu určitě vedeme o tom, jaké budou národní priority orientovaného výzkumu a zda se při té novelizaci tam dostanou i nanotechnologie. A jsem přesvědčen, že to je jedna z možností,“ dodává ministr Bělobrádek.

Petra Benešová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme