V Národním tkáňovém centru umějí 'ušít' i lidskou kůži
Slušivý oblek nemusí být jedinou věcí, kterou si nechá člověk vyrobit na míru. Vědci z brněnského Národního tkáňového centra umějí "ušít" i novou, lidskou kůži. Od září jim k tomu slouží speciální „tkalcovský stav" - moderní přístroj, na kterém předou tenká nanovlákna. Medicína se tak v novém tisíciletí dostává díky nanotechnologiím zase o krok dál.
Bílé stěny a malá šatní skříň. Mikrobioložka Lucie Štrajtová vytahuje zelený plášť a modré návleky na boty. Bez nich se do laboratoří nesmí.
„Prostředí, které je definováno počtem prachových i bakteriálních částic. Třídy čistoty jsou rozlišovány od D do A. Prostory třídy A - to už je velmi čisté prostředí,“ vysvětluje mladá vědkyně, vedoucí zdejší moderní terapie. Za průhledná skla do uzavřených bílých místností mohou jen výzkumníci v pláštích, rukavicích a v rouškách. Jednu místnost zabírá modrobílý přístroj s průhlednými dvířky.
Na první pohled vypadá jako moderní tkalcovský stav. Právě tady vznikají nanovlákna. Neviditelné strunky, které jsou sto tisíckrát tenčí než lidský vlas.
„V tomto přístroji jsou takové 3 nádobky. Pokud děláme testování, používáme malé vaničky. Vlivem vysokého napětí jsou z polymeru vytahována vlákna vynášena na tkaninu, která probíhá ve vrchní části.“
Obrazně řečeno, vzniká tady velmi jemná a strukturovaná „textilie". Základ pro novou, lidskou tkáň. Nanovlákna vytvoří kostru, do kterého pak vědci zabudují v průhledných inkubátorech lidské kožní buňky kůže. Ty se pak dále množí.
„Řeknu: do 14 dnů, nebo i do týdne. Záleží na individualitě, protože každý pacient roste jiným způsobem, na to, abychom osadili kryt ve velkosti 10 krát 10 centimetrů.“
Jemná nanovlákna jsou pro lidské buňky vhodným nosičem. A tak by brzy mohly fungovat jako náhradní kožní kryty například při léčbě těžkých popálenin.
„Pokud si představíte popáleniny dítěte na 20 procentech těla, stačí nám jen malinký kousek kůže. Jsme schopni expandovat buňky kůže na velké měřítko. Použili bychom nanomateriál.“
Stejně tak by se z nanovláken daly v budoucnu utkat například srdeční chlopně, cévy a chrupavky. Než se ale moderní terapie dostane k pacientům, musí vědci ještě nanovlákna několik let testovat a prokázat, že lidskému tělu neuškodí.
Moderní terapie je také zatím velmi drahá. Navíc Národní tkáňové centrum, které je společným 400milionovým projektem státu a soukromé firmy, teď kritizují odborníci ze zdravotnictví. Vadí jim, že takový model není pro stát příliš výhodný.
