Vědci vložili 43 000 let starý gen mamuta srstnatého do bakterií. Díky tomu zjistili, že mamuti se mrazivým podmínkám přizpůsobili i něčím jiným než malýma ušima a hustým kožichem.

Tento článek je více než rok starý.

0:00 3. května 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Gen kóduje krevní barvivo hemoglobin a kanadští vědci jej získali z DNA mamutů, které kdysi pohřbil sibiřský permafrost. Gen vložili do bakterií Escherichia coli, které pak v laboratoři poslušně vyráběly „vzkříšený“ mamutí hemoglobin. Podobný postup se používá například při výrobě lidského inzulínu. Mamutí hemoglobin vědci srovnávali s hemoglobinem slonů indických, kteří představují nejbližší příbuzné mamutů.

Hemoglobin slonů indických funguje podobně jako ten lidský, což znamená, že uvolňování kyslíku je efektivnější za vyšších teplot. Díky tomu se kyslík snadněji dostává do namáhavě pracujících svalů. Hemoglobin mamutů ale kyslík uvolňuje bez ohledu na okolní teplotu. Podle vědců je to adaptace na chladné prostředí, která se objevila u afrických předků mamutů před více než desítkami milionů let. Díky ní si mamuti nemuseli dělat starosti s tím, jak udržet nohy a další periferie těla v teple. Kyslík se v nich z hemoglobinu uvolňoval i při nízkých teplotách a mamuti tak ušetřili podstatné množství energie.

Zdroj: ScienceNow, NewScientist, Nature Genetics

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít