Vědci zmutovali myši kvůli výzkumu koktání. Zajíkají se jako člověk

Výzkumníci na Washingtonově universitě v americkém St. Louis způsobili u myší genetickou mutaci, která má u lidí za příčinu poruchy řeči. Hlodavec se tak zajíká podobně jako koktající člověk. Doufají, že jim tento experiment pomůže odhalit příčiny vzniku koktání. Výzkum byl publikován v časopise Current Biology.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Myši (ilustrační foto)

Myši (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

Myší mláďata, u nichž vědci pomocí genového inženýrství způsobili mutaci, byla natáčena během prvních týdnů života. Hlasově se projevovala s většími pauzami a jejich pištění vykazovalo více opakujících se zajíkavých schémat během zvuků.

Každou myš vědci nahrávali tři a půl minuty. Ukázalo se, že zmutované myši vydávaly asi o třetinu méně zvuků než kontrolní vzorek. Dělaly také mezi zvuky větší pauzy a pištěly více oddělenými slabikami.

I když řeč je primárně lidská dovednost, řečové vzorce jsou postaveny z jednoduchých stavebních prvků. Lidé musí kontrolovat dech a svaly jazyka a pusy. A tytéž mechanismy vydávání zvuků jsou pravděpodobně sdílené u všech savců – jak u myší tak u lidí – a stejně tak biologické příčiny koktání.

Výzkum má za cíl pomoci vědcům odhalit biologické cesty, které způsobují koktání, a poté testovat různá léčiva nebo možné způsoby léčby.

Výzkumníkům šlo o to zjistit, jestli tedy některé charakteristické rysy lidského koktání nebo zadrhávání se mohou být reprodukovány u hlodavců.

V roce 2010 vědecký tým z Marylandu našel mutaci genu nazvaného GNPTAB, který zřejmě způsobuje u některých lidí koktání. Do té doby byl považován za důležitý pouze pro obecné funkce, jako například spalování odpadu uvnitř buněk těla.

Výzkumníci na Washingtonské universitě vypěstovali u myší tu samou mutaci genu GNPTAB, jako mají koktající lidé.

„Jak je možné, že existuje mutace v těchto hlavních cestách, kde jediný známý efekt u člověka je, že koktá? To je opravdu docela velká záhada,“ říká Timothy Holy, jeden z vědců, kteří zkoumají na Washingtonově universitě mutace genu GNPTAB u myší.

Vědci nicméně zatím nevědí, jak je tento konkrétní gen a jeho mutace spojená s řečí.

V minulosti se lidé domnívali, že koktání je způsobeno nervozitou, stresem, nebo dokonce špatnou výchovou. Dnes se má za to, že primární příčina je biologická, s tím že stres pravděpodobně tuto potíž jen zhoršuje.

msk, Dalibor Zíta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme