Vědci zmutovali myši kvůli výzkumu koktání. Zajíkají se jako člověk
Výzkumníci na Washingtonově universitě v americkém St. Louis způsobili u myší genetickou mutaci, která má u lidí za příčinu poruchy řeči. Hlodavec se tak zajíká podobně jako koktající člověk. Doufají, že jim tento experiment pomůže odhalit příčiny vzniku koktání. Výzkum byl publikován v časopise Current Biology.
Myší mláďata, u nichž vědci pomocí genového inženýrství způsobili mutaci, byla natáčena během prvních týdnů života. Hlasově se projevovala s většími pauzami a jejich pištění vykazovalo více opakujících se zajíkavých schémat během zvuků.
Každou myš vědci nahrávali tři a půl minuty. Ukázalo se, že zmutované myši vydávaly asi o třetinu méně zvuků než kontrolní vzorek. Dělaly také mezi zvuky větší pauzy a pištěly více oddělenými slabikami.
I když řeč je primárně lidská dovednost, řečové vzorce jsou postaveny z jednoduchých stavebních prvků. Lidé musí kontrolovat dech a svaly jazyka a pusy. A tytéž mechanismy vydávání zvuků jsou pravděpodobně sdílené u všech savců – jak u myší tak u lidí – a stejně tak biologické příčiny koktání.
Výzkum má za cíl pomoci vědcům odhalit biologické cesty, které způsobují koktání, a poté testovat různá léčiva nebo možné způsoby léčby.
Výzkumníkům šlo o to zjistit, jestli tedy některé charakteristické rysy lidského koktání nebo zadrhávání se mohou být reprodukovány u hlodavců.
V roce 2010 vědecký tým z Marylandu našel mutaci genu nazvaného GNPTAB, který zřejmě způsobuje u některých lidí koktání. Do té doby byl považován za důležitý pouze pro obecné funkce, jako například spalování odpadu uvnitř buněk těla.
Výzkumníci na Washingtonské universitě vypěstovali u myší tu samou mutaci genu GNPTAB, jako mají koktající lidé.
„Jak je možné, že existuje mutace v těchto hlavních cestách, kde jediný známý efekt u člověka je, že koktá? To je opravdu docela velká záhada,“ říká Timothy Holy, jeden z vědců, kteří zkoumají na Washingtonově universitě mutace genu GNPTAB u myší.
Vědci nicméně zatím nevědí, jak je tento konkrétní gen a jeho mutace spojená s řečí.
V minulosti se lidé domnívali, že koktání je způsobeno nervozitou, stresem, nebo dokonce špatnou výchovou. Dnes se má za to, že primární příčina je biologická, s tím že stres pravděpodobně tuto potíž jen zhoršuje.