Vědci zopakují výzkum vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel v Ústeckém kraji
Několikaletý výzkum vlivu životního prostředí na zdraví obyvatel v devadesátých letech vedl k výraznému zlepšení životního prostředí v Ústeckém kraji. V takzvaném Programu Teplice vědci a lékaři srovnávali dvě skupiny obyvatel - z Teplic a Prachatic. Teplice byly známé velmi vysokými koncentracemi oxidu siřičitého, kvůli kterým v listopadu 1989 lidé vyšli do ulic. Prachaticko bylo na druhé straně oblastí, kde životní prostředí nebylo průmyslem tak zasažené. Vědci by teď chtěli podobný výzkum zopakovat.
Odborníci tušili, co je příčinou kratšího života, vyšší nemocnosti a zpožděného vývoje dětí v oblasti zasažené těžbou uhlí a zplodinami z elektráren. Potřebovali to dokázat. Proto byl tento výzkum důležitý pro následná vládní rozhodnutí.
„Daly se díky tomu oddělit ty vlivy tak, abychom získali argumentaci, proč a do čeho je potřeba prioritně investovat, aby se tu životní prostředí zlepšilo,“ potvrdil tehdejší náměstek ministra životního prostředí Martin Říha, který nyní působí ve Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj.
I přesto,že se životní prostředí na severu Čech zlepšilo, lidé tam mají nejnižší délku života, informuje Gabriela Hauptvogelová
„Toto dědictví tu zůstalo. Tentýž tým se pokouší nabídnout zopakování podobného programu, aby se zjistilo, do jaké míry se zlepšení životního prostředí, které tu nepochybně nastalo zejména odsířením elektráren a také masivní plynofikací komunální zástavby, do jaké míry se to podepsalo na zlepšení zdravotních parametrů.“
Jako jeden z iniciátorů stanovení těžebních limitů vnímá Říha jejich nedávné prolomení na dole Bílina jako prolomení psychologické a krok zpátky. Důsledky zhoršeného životního prostředí od 70. let předávají rodiče svým dětem.
Ekologie se zlepšila, přesto se jinde lidé dožívají vyššího věku
I dnes je v Ústeckém kraji o dva roky kratší střední délka života v porovnání s republikovým průměrem. Zdraví lidí tu ohrožují už i jiné látky: ultrajemné prachové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, které pocházejí hlavně z průmyslové výroby a výfukových plynů.
Proto chce Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR v podobně rozsáhlém výzkumu pokračovat.
„Osobně se domnívám, že v pánevních okresech se jedná o poškozenou populaci. My bychom měli vědět, čím se tato populace liší od kontrol např. v JČ kraji. To bychom rádi analyzovali a na základě toho doporučili opatření, která by přispěla ke zlepšení toho stavu.“
Průzkum bude dost podobný tomu předcházejícímu v 90. letech, ale ne úplně, dále vysvětlil Šrám.
Špinavý vzduch trápí víc než polovinu Čechů, nejhorší situace je na Ostravsku
Číst článek
„V případě novorozenců tam bychom spíš analyzovali novorozence z okresu Most ve srovnání s Č. Budějovicemi. Ale co se týká nemocnosti dětí předškolního věku, tam si myslím by bylo vhodné, abychom šetřili na stejných pediatrických střediscích, kde se to dělalo před 20 lety.“
„Abychom viděli, jestli se to zlepšilo, nezlepšilo, a hlavně jak se od sebe ty lokality liší,“ poznamenal Radim Šrám.
S výzkumem zdraví novorozenců začne jeho tým už příští rok, zaplatí ho Akademie věd. Na další projekty ještě shání peníze.
