V laboratořích CERN u Ženevy se vědcům podařilo na desetinu sekundy udržet pohromadě celé atomy antihmoty. Konkrétně šlo o 38 atomů antivodíku. Výsledky svých pokusů teď publikovali v časopise Nature.

14:46 18. listopadu 2010 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Fyzikové už dlouho pracují s předpokladem, že antihmota existuje. Již dávno pozorovali a pak i dokázali vyrobit některé antičástice, ale nikoliv celé atomy. A dosud také marně hledají odpověď na otázku, proč ve vesmíru převážila hmota nad antihmotou. Při Velkém třesku totiž zřejmě svou úlohu hrály obě.

V přírodě se podle Jiřího Dolejše z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který se podílí na projektech CERN, antiatomy nevyskytují.

„To znamená, že musíte vyrobit antiproton a pozitron. Pak je musíte ochladit a dát k sobě tak, aby se dokázaly svázat a vytvořit antivodík. To je velmi obtížný proces,“ popsal Jiří Dolejší.

Dodal, že ve zmíněném experimentu v CERN šlo konkrétně o deset milionů antiprotonů a skoro miliardu pozitronů, z nichž se podařilo vyrobit pouhých 38 atomů antivodíku.

Pozitrony byly objeveny již v roce 1933, ale trvalo dlouho, než se je podařilo využít. Dnes je používáme například při zjišťování diagnózy v medicíně při pozitronové emisní tomografii.

„U antivodíku zatím netušíme, k čemu by mohl být prakticky dobrý,“ řekl Jiří Dolejší.

Jeho objev nicméně znamená otevření možnosti detailně studovat rozdíly mezi antihmotou a hmotou, speciálně vodíku a antivodíku, a dozvídat se, jak je to se symetrií hmoty a antihmoty.

„Obyčejná hmota“, tedy galaxie, hvězdy či planety tvoří jen čtyři procenta hmoty našeho vesmíru, zbytek představuje temná hmota (23 procent) a temná energie (73 procent).

Martina Mašková, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít