Vlákna z oblečení končí v oceánech
Z jediné fleecové mikiny se během jednoho pracího cyklu uvolní asi 2000 umělých vláken. A mnoho z nich si najde cestu až do oceánu.
Znečištění oceánu plasty je známý problém. Ohlas vyvolává především existence takzvaných odpadkových skvrn, kde se plasty hromadí a rozemílají na stále menší kousky, které mohou vstupovat do potravního řetězce. Mnohem menší pozornost se věnuje vláknům z umělých textilií, která se do oceánů dostávají z odpadních vod. Mezinárodní tým ekologů pod vedením Marka Brownea z Dublinské univerzity proto sesbíral vzorky písku z 18 pláží na 6 kontinetech.
V laboratoři vědci oddělili textilní vlákna menší než 1 mm od zrnek písku. Chemická analýza prokázala, že téměř 80 % těchto vláken tvoří polyester nebo akryl, které se používají k výrobě oděvů. Tato vlákna se vyskytovala na všech testovaných plážích a každých 250 mililitrů písku obsahovalo nejméně dvě a nejvíce 31 vláken. Hlavním zdrojem kontaminace jsou zřejmě velká města. Experimenty s domácími pračkami ukázaly, že při vyprání jednoho kusu oblečení ze syntetického materiálu se uvolní víc než 1900 vláken.
Zatím není známo, že by vlákna z na pohled neškodných a pro nás tak příjemných „flísovek“ nějak poškozovala oceánský život. Vědci však mají obavy, protože dřívější práce demonstrovaly, že v mikroplastech se hromadí znečišťující látky jako je DDT. Laboratorní výzkum Marka Browne také ukázal, že vlákna se mohou hromadit v tělech mořských mlžů. Pokud se to samé děje v přírodě, mohlo by to znamenat, že část vláken z našeho oblečení se nám vrací na talíři.
