Vysokým tlakem bude možná trpět více lidí. Podle vědců by se měla přehodnotit mezní hranice
Problémy s vysokým krevním tlakem trápí až 25 procent dospělé populace. V současné době se za vysoký tlak považují hodnoty systolického tlaku nad hranici 140 milimetrů rtuťového sloupce, neboli torrů. Tým amerických vědců ale přišel s poznatkem, že hranice 140 torrů je příliš vysoká a mělo by dojít k jejímu přehodnocení.
Vědci z Institutu pro výzkum srdce, plic a krve v americké Bethesdě provedli rozsáhlou studii, při níž od roku 2009 sledovali přes devět tisíc pacientů starších 50 let, kteří trpěli vysokým tlakem.
U části těchto pacientů lékaři zkoušeli udržet hladinu systolického tlaku na hranici 120 torrů, místo obvyklých 140, která se dnes chápe jako mezní.
Hypertenze neboli vysoký krevní tlak je jednou z nejčastějších kardiovaskulárních chorob. Za hypertenzi označujeme stav, kdy je krevní tlak delší dobu, nebo opakovaně zvýšen nad hodnotu 140/90 mmHg a u diabetiků nad 130/90. Za ideální u dospělých osob se považuje tlak 120/80.
Podle jedné z výzkumnic, doktorky Cory Lewisové z Alabamské univerzity, došlo mezi pacienty s nižším tlakem k razantnímu poklesu výskytu úmrtí:
„Nová léčba, kterou jsme zkoušeli, byla více agresivní. Snažili jsme se udržet systolický tlak pacientů pod hodnotou 120 a objevil se 30procentní pokles kardiovaskulárních chorob jako je infarkt, mrtvice, selhání srdce a obecně nižší výskyt úmrtí kvůli kardiovaskulárním chorobám. Zároveň jsme zaznamenali 25procentní pokles v celkové úmrtnosti. To vše v porovnání se skupinou, která měla systolický tlak na úrovni 140.“
Pokud se zjištění vědců potvrdí, může to vést k přehodnocení dosavadního obecného názoru, že za vysoký tlak se počítá hladina 140 torrů. To by ale také znamenalo, že vysokým tlakem bude z lékařského hlediska trpět podstatně více lidí.
Pod pojmem krevní tlak se rozumí síla, kterou působí krev na stěny cév, v nichž koluje. První, vyšší a důležitější číslo označuje systolický tlak, který vzniká při srdeční stahu. Je přímým odrazem stavu tepen. Druhá, nižší hodnota je zaznamenávána při uvolnění srdečního svalu a nazývá se diastolický tlak.
Snižovat krevní tlak ale není tak jednoduché. Každé tělo je jiné a i jinak na nízký tlak reaguje. U řady pacientů může nízká hladina krevního tlaku znamenat řadu obtíží od závratí, zmatenosti, slabosti nebo únavy.
Nízký tlak sice na rozdíl od toho vysokého není smrtelně nebezpečný, ale záleží na jednotlivých pacientech, jak se s nižší hladinou vypořádají a zda jim nebude činit problémy.
‚Noví pacienti‘ s tlakem nad 120 by podle doktorky Lewisové měli hlavně zachovat chladnou hlavu a o všem se poradit se svým lékařem.
Primární hypertenzi způsobují faktory jako obezita, nadměrný příjem kuchyňské soli potravou, dlouhodobý a nadměrný stres, genetické předpoklady, kouření, nadměrná konzumace alkoholu a nedostatek pohybu. Sekundární hypertenze, je způsobena jiným, základním onemocněním a doprovází ho jako druhotný příznak. Objevuje se například při různých ledvinných nebo hormonálních chorobách.
„Chtěla bych požádat pacienty s vysokým krevním tlakem, aby se zhluboka nadechli a nepanikařili. Zavolejte svému lékaři nebo ho běžte navštívit a promluvte si s ním o vašem krevním tlaku."
"Znáte to - někteří lékaři jsou pokrokovější a někteří naopak konzervativní. Ti budou chtít nejspíše počkat a nejdříve vidět čísla z naší studie, kterou budeme publikovat ještě v průběhu roku,“ domnívá se Lewisová.
Lékaři ve studii rozebírali i další faktory, související s krevním tlakem, jako je vliv na kognitivní funkce, onemocnění jater nebo demenci. Tato data jsou ale stále ve fázi analýzy a na další závěry z této obsáhlé studie si tak budeme muset ještě počkat. Definitivní výstup celého výzkumu bude zveřejněn příští rok.
