Výzkum v motolské nemocnici má za cíl zjistit více o roztroušené skleróze či celiakii

Denně chrání lidské tělo před viry či bakteriemi. Jenže může se také stát, že buňky imunitního systému selžou a napadnou vlastní zdravou tkáň. U člověka se tak může rozvinout například roztroušená skleróza, celiakie nebo lupénka. Odhalit příčiny takzvaných autoimunitních nemocí se teď pokouší neuroložka Zuzana Libá z Kliniky dětské neurologie pražské Fakultní nemocnice v Motole. Na výzkum, který potrvá tři roky, získala 960 tisíc korun od Nadačního fondu Neuron.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemocnice Motol | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Lékařka Zuzana Libá prochází protáhlou chodbou s barevnými stěnami. U pokojů posedávají rodiče, kteří tu tráví čas s dětmi.

„Děti tady máme ve věku od čtyř týdnů do 19 let,“ přibližuje lékařka. „Buď vyšetřujeme poruchy vývoje, nějaké mentální retardace, bolesti hlavy,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

O autoimunitních nemocech a výzkumu, který se na ně zaměřuje, natáčela redaktorka Petra Benešová

Mladá neuroložka dává rodičům i dětem naději, že si medicína v budoucnu jednou lépe poradí s autoimunitními nemocemi, tedy chorobami, kdy vlastní obranný systém člověka selže a napadá zdravé tkáně v těle.

„Jsou poměrně vzácná, což je i důvod toho, proč nejsou tak prozkoumaná. Přitom jsou poměrně zákeřná,“ říká Zuzana Libá s tím, že pacient může v důsledku nemoci skončit jako invalida.

Výzkum Zuzany Libé by mohl pomoci k přesnější diagnostice chorob a odhalení příčin u zánětu v mozku nebo v míše. Právě důvody, proč lidé trpí například roztroušenou sklerózou nebo lupénkou jsou stále podrobně neprobádané.

„Vždycky se mluví o tom, že je tam nějaká vrozená dispozice, že někdo se třeba rodí s tím, že některý ten jeho znak je třeba podobný svojí strukturou nějakému viru a v rámci rozvoje autoimunity se třeba může stát, že ten imunitní systém tu drobou nuanci nerozpozná,“ popisuje lékařka. Pak systém zaútočí na zdravé buňky.

Nebo imunitní systém bojuje proti nějaké infekci. Ve chvíli, kdy už je zánět zlikvidován, obranný systém by se měl utlumit. Pokud je však chybný, dál ničí tkáně.

Linka, po níž se půjde dál

Lékařka pozoruje záněty u dětí s autoimunitním onemocněním a porovnává ho s nálezy u dětí, které mají třeba infekční onemocnění nervového systému a dětí, které jsou zdravé, ale mají nějaké jiné neurologické problémy z jiného důvodu. „Doufám, že uvidíme rozdíly, kdy si můžeme říct aha, to je zajímavé, po téhle lince bychom měli jít dál,“ podotýká Zuzana Libá.

U skupin dětí pak bude lékařka sledovat krev, která obíhá v cévách a mozkomíšní mok. Vzorky na analýzu pro výzkum půjdou do specializovaných laboratoří.

Autoimunitních onemocnění v posledních letech přibývá. Například roztroušenou sklerózou trpí v Česku až dvacet tisíc lidí.

Podle přední české neuroložky Evy Havrdové je výzkum autoimunitních chorob důležitý. Ať už pro lepší medicínské postupy, nebo pro další vývoj léků.

„Imunitní systém je extrémně složitý a záleží na spoustě faktorů,“ poznamenala Havrdová v jednom z dřívějších rozhovorů.

Petra Benešová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme