Výzkumné ústavy možná přejdou z ministerstev pod VŠ nebo Akademii věd

Výzkumné ústavy, které doposud řídí jednotlivá ministerstva, by se mohly brzy řídit podle nových pravidel. Například o průhonický výzkumný ústav, který se pyšní jedním z největších genofondů rostlin na světě, by se nově starala Česká zemědělská univerzita, a ne ministerstvo životního prostředí. Podle odborníků by se díky přechodu resortních pracovišť pod jiné zřizovatele zvýšila jejich kvalita.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výzkum | Foto: Tiskový servis Evropské komise

„Podél potoka máme přehlídku průhonického šlechtění azalek, které se tu šlechtí od 30. let za účelem zimovzdornosti. Je to vlastně alternativa k japonským azalkám,“ ukazuje zahradník Zdeněk Kiesenbauer na největší chloubu Dendrologické zahrady, která je součástí Výzkumného ústavu Silva Taroucy.

O tamní výzkum a vzácné rostlinné sbírky má zájem Česká zemědělská univerzita, která by se chtěla stát i zřizovatelem ústavu. Pracoviště doposud spadá pod ministerstvo životního prostředí.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možných změnách ve fungování resortních výzkumných ústavů informuje reportérka Petra Benešová

Podle ministerského náměstka Tomáše Tesaře současný model, kdy má úřad na starosti vědeckou instituci, moc nefunguje.

„Ten model je skutečně závanem z dob minulých. Nemůže to být tak, že za vámi přijde vědecký potenciál výzkumného ústavu – jehož jste zřizovatelem, ale nemáte šanci ho nějakým způsobem řídit – a řekne: tak my jsme se rozhodli nebo jsme vymysleli, že bychom vám jako ministerstvu životního prostředí nabídli šest výzkumných úkolů, které se vám určitě budou hodit. Na to já říkám: přátelé, ono to je obráceně,“ vysvětluje Tesař.

Ministerstvo podle něj musí naopak na výzkumnou zakázku vypsat soutěž. A tu ne vždy vyhraje jeho resortní ústav. Proto je podle něj vhodnější, aby resortní pracoviště spadalo pod vysokou školu nebo Akademii věd, kde se vědecké týmy mohou spojit a mnohem efektivněji žádat o peníze na výzkum.

Ředitel průhonického ústavu Ivo Tábor takovou změnu vítá: „Myslím, že by to nebylo špatné řešení. Nakonec ve světě rovněž takovéto výzkumné ústavy jsou spojeny s vysokými školami, protože vychovávají zase nové odborníky.“

Změny v zákoně by mohly být hotovy na podzim. Debatu nad novými pravidly, aby resortní ústavy mohly zřizovat školy a Akademie věd, chce mezi poslanci podpořit předsedkyně školského výboru Anna Putnová z TOP 09.

„Domnívám se, že je to cesta správným směrem, protože se ukazuje, že resortní výzkumy trochu zaspaly čas a připomínají v řadě případů pozůstatky socialistického řízení. Současná doba ukázala, že je třeba, abychom koncentrovali jak lidský potenciál, tak i finanční zdroje,“ míní Putnová.

V současné době je v Česku zhruba čtyřicítka pracovišť, která spravují ministerstva zemědělství, životního prostředí, vnitra a obrany. Od roku 1995 jejich význam na celkovém českém výzkumu klesá. Ročně dostávají zhruba dvě miliardy korun.

Petra Benešová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme