Matka dětí odebraných v Norsku může své syny vidět dvakrát do roka na 15 minut

Norský sociální úřad Barnevernet stanovil v případě bratrů Michalákových nové podmínky. Podle nich se s nimi může jejich matka Eva Michaláková stýkat dvakrát do roka vždy na 15 minut. Nesmí je obejmout a fotografovat. Michaláková na tyto podmínky i přesto, že s nimi nesouhlasí, přistoupila.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Norsko, Radnice v Oslu

Norsko, Radnice v Oslu | Foto: Filip Jandourek

„Já své děti miluji a chci je vidět. Oponovali jsme jim s tím, že jestliže děti budou mít chuť pokračovat ve schůzce, přijmou obejmutí, schůzka bude pokračovat,“ řekla Eva Michaláková krátce po jednání.

Schůzka trvala přibližně dvě a půl hodiny. Norský úřad se chtěl dohodnout na podmínkách, jak by měly schůzky matky se syny probíhat.

„Údajně to jsou podmínky Denise. Základní dvě změny jsou, že se budou s matkou stýkat obě děti současně. Denis také chtěl, aby schůzka trvala jen kratší dobu. My jsme přišli s protinávrhem, že schůzka bude trvat vždy tak dlouho, jak bude Denis chtít. Respektujeme, že je Denis velký kluk, je mu devět let, a má právo se k tomu vyjádřit,“ říká právník zastupující Evu Michalákovou Pavel Hasenkopf, který se schůzky zúčastnil.

Přehrát

00:00 / 00:00

O případu bratrů Michalákových mluví norský publicista žijící v Česku Yngvar Brenna a právník zastupující Evu Michalákovou Pavel Hasenkopf

Ihned po dohodě Barnevernet otevřel otázku zbavení rodičovských práv.

„Proti tomu jsem se ohradil, protože nemá cenu dohadovat se o tom, že zlepšíme schůzky s dětmi a současně se bavit o adopci. Postavili nás před volbu – buď že jim vydáme české pasy dětí, nebo jim pasy nevydáme, děti půjdou do adopce a paní Michalákovou automaticky zbaví rodičovských práv.

„Upozornil jsem je na to, že pokud chtějí český pas, tak paní Michaláková jim pas dát nemůže, protože by porušila český zákon. A že jediný způsob, jak toho mohou dosáhnout, je, že vezmou norský rozsudek, půjdou k českému soudu, aby rozsudek uznal, a potom si případně sami požádají o český pas dětí. Tvářili se na to překvapeně. Jejich právník vůbec netušil, že tu takové procedury jsou,“ popisuje Hasenkopf.

Právník položil protistraně otázky, například proč děti zůstávají v pěstounské péči, jak má Eva Michaláková zlepšit své chování, aby byla pro Barnevernet přijatelnější nebo proč byly děti rozděleny.

„Nikdy mi to nebylo zodpovězeno. Zaměstnankyně Barnevernetu mi sdělily, že na tyto otázky nejsou připraveny,“ dodává právník.

Matka boj nevzdává

Eva Michaláková Českému rozhlasu řekla, že boj o své syny nevzdává: „Já jsem děti nezneužila a nemyslím si, že bych byla špatná matka. Jediným prohřeškem proti norským zákonům bylo plácání synů po zadku, když neposlouchali. To dělá většina českých rodičů. Nemyslím si, že je to důvod proto, abych nemohla být matkou svým dětem.“

Podle prezidenta Miloše Zemana by se do případu měla víc zapojit česká vláda. On sám se do něj nevloží, řekl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček:

„Věc panu prezidentovi není lhostejná, celou situaci sleduje. Ale v tomto směru by spíše měla působit česká vláda, například ministerstvo zahraničních věcí nebo ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.“

Neprůhledná záležitost

Norský publicista žijící v Česku Yngvar Brenna takový výsledek předpokládal:

„Na základě prostudování většího množství zdrojů k podobným případům jsem považoval za velice těžké, aby úřad na ochranu dětí nakonec něco razantního změnil.“

Podle něj je norský úřad, který pečuje o práva dětí, velmi přísný:

„Často může jít i o tresty pracovníků úřadu. O snahu skrývat chyby, ke kterým došlo v průběhu řízení. Je to velice neprůhledná záležitost. Norský úřad na ochranu dětí je svým jednáním a rozhodnutími založen na určitém pojetí a výchově - co je pro děti nejlepší. Což zase vychází z norské mentality a opatrovnictví.“

„Norské úřady jsou často kritizovány za to, že nezohledňují a nevědí dost o cizích kulturách. Jako záminky k tomu, aby úřad zasahoval.“

Matka dětí odebraných v Norsku se nevzdává. Úřady hrozí adopcí

Číst článek

Michalákovou na jednání doprovázela poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která na kauzu upozornila. Do Norska odcestovali i europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a Petr Mach (Svobodní).

Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) míní, že do kauzy by měl zasáhnout český stát - měl by chlapcům poskytnout diplomatickou ochranu a dostat je do Česka.

Problém je, že země mezi sebou nemají uzavřeny potřebné smlouvy, které by upravovaly, jak se například v podobné věci bude postupovat. Konečný verdikt bude mít norský soud.

Kauza Michalákovi | Foto: Český rozhlas

Norská sociální služba odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo.

Eva Michaláková přiznala, že syny výchovně plácla. Norsko ale na rozdíl od Česka tělesné trestání dětí úplně zakázalo, příslušný zákon má od roku 1987.

V únoru 2012 norské úřady rodiče zbavily práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině. Michaláková může své syny vidět dvakrát ročně. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly. V listopadu 2013 se žena obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který ovšem loni její stížnost nepřijal.

Česká vláda podmiňovala své kroky tím, že matka musí nejdřív v Norsku požádat soud o svěření dětí do péče. Eva Michaláková to udělala loni v polovině prosince. České ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na chlapce a jejich rodinu dohlédne.

Jaromír Marek, Veronika Sedláčková, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme