Hesla do Wikipedie píše stále více seniorů. Učí se ve speciálních kurzech

Vlastní děti na ně kvůli práci nemají dostatek času a vnoučata je už mnohdy ani neposlouchají. Vědomosti a vzpomínky proto starší lidé svěřují internetu, konkrétně největší otevřené encyklopedii zvané Wikipedie. Už několik měsíců navštěvují senioři v Praze unikátní vzdělávací kurzy, kde se naučí jak psát nová hesla, editovat texty nebo vkládat svoje fotografie.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Údaje na Wikipedii jsou lehce měnitelné

Údaje na Wikipedii jsou lehce měnitelné | Foto: Twitter

„Je to zajímavé a chci se to naučit, protože mám celou řadu podle mě docela zajímavých dokumentů i z rodinných věcí – fotky, pohledy, ať už z války nebo prostě staré,“ říká pan Jiří, kterého zajímá umění, historie i počítačová grafika.

Jiří přejíždí kurzorem na monitoru a ukazuje na různé části internetové encyklopedie. Před sebou má tužku a blok na poznámky. V počítačové učebně pražského vzdělávacího centra Elpida sedí v první lavici. Vedle něj jeho kamarád Karel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Do psaní Wikipedie se pouští stále více seniorů. Na speciálních kurzech se učí, jak vytvořit nová hesla či jak editovat už hotové texty

„Najednou si člověk uvědomí, že je sám pamětníkem a že to, co nenapíšu, už nikdo nikdy nenajde,“ svěřuje se pan Karel. Na Wikipedii chce psát třeba o tom, jak vypadal dříve český venkov a co obnášely práce na poli.

Oba starší pánové poslouchají přednášku lektora Vojtěcha Veselého.

„Kurzy jsou pro kohokoli, kdo se chce připojit k přispěvatelům do Wikipedie. Senioři mají celoživotní zkušenosti a znalosti, často je nemají s kým sdílet, protože dnes už jim jejich vnoučata třeba tolik nenaslouchají a ani jejich děti na ně nemají čas. Tady můžou komunikovat mezi sebou, ale hlavně předávat znalosti dál,“ vysvětluje Veselý.

Začátečnický kurz má šest dvouhodinových lekcí. Lidé se naučí, jak na Wikipedii vkládat nová hesla, články nebo editovat už existující texty. Dozvědí se také, jak odkazovat na zdroje a literaturu a osvojí si i encyklopedický styl psaní.

„Senioři mají často svoje fotky z archivů třeba ze 70. a 80. let. Pro nás je to velmi cenné, protože mladší wikipedisté, kteří tam dávají fotky, takové nemají,“ upozorňuje lektor.

Historie, fyzika i cestování

Většina seniorů, kteří kurzy navštěvují, jsou vysokoškoláci. Rozsah jejich vědomostí a témat, o která se zajímají, je proto široký. Od biografií středověkých malířů po články z aplikované fyziky.

„Mě zajímá cestování, takže si tam najdu nějakou zemi, kam myslím, že pojedu, a dozvím se všechny podrobnosti nejenom o té zemi a o její situaci, ale také jak vypadá krajina, kde se dá ubytovat,“ vypočítává jedna energická dáma.

U počítače | Foto: Jan Beneš

Paní Alžběta zase přišla na kurz proto, že jí baví počítače. Bývalou úřednici přesvědčil vnuk, aby po klapání na psacím stroji vyzkoušela také surfování na internetu.

„Všechno mi musejí říct nebo ukázat dvakrát až třikrát, až na to přijdu sama. Baví mě to. Historické věci jsem si vyhledávala už předtím,“ zdůrazňuje paní Alžběta.

Na západě je to běžné

V Česku je zatím seniorská Wikipedie ojedinělým projektem.

„Na západ od našich hranic je zcela běžné, že jsou senioři často těmi nejaktivnějšími, kteří se podílejí na editování nebo vytváření obsahu Wikipedie. Tady to zatím tak běžné není, a proto vznikl projekt, jehož garantem je i filozof Jan Sokol,“ popisuje Jiří Hrabě, ředitel vzdělávacího centra Elpida.

Například v Německu je běžné, že se starší lidé intenzivně zapojují do psaní Wikipedie. Další kurzy, které jsou pro seniory zdarma, se letos otevřou také v Brně a Třebíči.

Petra Benešová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme