V Praze odhalí památník Jana Palacha. Obsahuje i motiv trpící matky

Jana Palacha bude v hlavním městě připomínat pomník. Dvojici kovových objektů nazvaných Dům syna a Dům matky slavnostně odhalí na Alšově nábřeží vedle Rudolfina tuto sobotu, v den 47. výročí Palachova sebeupálení. Pomník Praze věnoval americký architekt a sochař českého původu John Hejduk.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dvojici kovových objektů Praze věnoval americký architekt a sochař českého původu John Hejduk | Foto: Filip Jandourek

Součástí díla je také pamětní deska s básní Pohřeb Jana Palacha, kterou složil americký spisovatel David Shapiro v roce 1969 na základě novinové zprávy o Palachově činu. Text později inspiroval právě Johna Hejduka.

Samotný památník pak tvoří dvě přibližně šestimetrové geometrické plastiky. „Jedná se o párový objekt, který je v situaci města v komunikaci s veřejným prostorem, s dalšími objekty v Praze. S Pražským hradem, s náměstím Jana Palacha, s filozofickou fakultou,“ přibližuje architekt Miroslav Cikán.

Přehrát

00:00 / 00:00

V Praze bude slavnostně odhalen pomník Jana Palacha od amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka

„Dalo by se říci, že se jedná o dramaturgii, o skutečně divadelní situaci komunikace matky se synem, kdy se matka snaží zabránit odchodu syna, který na ni nedbá a z té situace odchází,“ vysvětluje.

„A ona zůstává na místě v černém, s duší, která je uzavřená ve schránce objektu, který je přístupný, a je vlastně možné do duše matky nahlédnout. Také jsme do ní mohli nahlížet v období po smrti Jana Palacha jako československá veřejnost,“ dodává Cikán.

O upálení svého syna se Libuše Palachová údajně dozvěděla cestou vlakem, když zahlédla jeho fotku v novinách. Proto je památník věnován částečně i jí. „Jsou opravdu jak tradiční madona a dítě v úzkém vztahu,“ potvrzuje architekt James Williamson.

Součástí pomníku je také deska s básní Pohřeb Jana Palacha od amerického básníka Davida Shapira | Foto: ČTK

Williamson s Johnem Hejdukem v 80. letech spolupracoval na prvním návrhu pomníku. Druhý návrh pak Hejduk v roce 1991 věnoval Václavu Havlovi. Dřevěné skulptury stály na Pražském hradě, postupně ale zchátraly a v roce 2000 byly odstraněny.

Nynější pomník je tedy třetí verzí. Podle pražského radního pro kulturu Jana Wolfa z KDU-ČSL je Alšovo nábřeží pro památník tím správným místem:

Památník Jana Palacha tvoří dvě přibližně šestimetrové plastiky, z hranatého soklu vycházejí plameny. Světlý objekt – Dům syna – představuje postavu syna-světlonoše, tmavý objekt – Dům matky – zase trpící matku | Foto: ČTK

„Praha by samozřejmě měla jakýmsi způsobem poděkovat tomuto významnému Čechovi, navíc studentu filozofické fakulty. Je asi nasnadě, že tento pomník je velmi blízko právě této fakultě a je na náměstí, které se za minulého režimu jmenovalo náměstí Rudoarmějců. Je celkem nasnadě, že v roce 1990 bylo přejmenováno na náměstí Jana Palacha.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Význam činu Jana Palacha pro dnešní dobu zhodnotil ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL)

Student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach se 16. ledna 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci a proti tomu, jak rychle lidé rezignovali na jakýkoli odpor proti ní. V Praze už ho připomíná pamětní deska v dlažbě Václavského náměstí a další na zdi filozofické fakulty.

Palachův čin je podle ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) nadčasový. Navzdory změněné politické situaci tak prý i dnes vede k zamyšlení nad hodnotami.

„Jestliže je někdo schopen pro společnost, pro národ položit jako oběť i hodnotu jako vlastní život, tak to je velký čin a je třeba se zamyslet nad postoji toho člověka. Protože skutečně existují hodnoty, pro které stojí za to obětovat i život,“ uvažuje Herman.

Jan Palach | Foto: Michal Jindra

Lída Křesťanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru