Vladimír Špidla nechce vládnout s ODS, raději by byl pro předčasné volby

"Než vládnout s ODS, to raději předčasné volby", nechal se ve sdělovacích prostředcích slyšet premiér Vladimír Špidla. Jeho výrok nevyvolal bouřlivou polemiku, a také horečnatou přípravu stranických štábů na zahájení další volební kampaně, předčasné volby totiž nehrozí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimír Špidla

Vladimír Špidla | Foto: Michal Kamaryt

Parlamentní strany nemají k jejich vyvolání důvod, a také z hlediska čistě ústavního by tento krok byl velmi obtížný. I kdyby se vládní koalice rozpadla a sněmovna vyslovila kabinetu nedůvěru, neznamenalo by to automaticky nové volby. Prezident republiky by patrně pověřil některého z politiků sestavením nové vlády. Pokud by se mu to nepodařilo, přišla by na řadu jedna z variant, které nabízí ústava. "Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky.

Jestliže Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Nebo se Poslanecká sněmovna neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry. Případně bylo přerušeno zasedání Poslanecké sněmovny po dobu delší než je přípustné. Nebo Poslanecká sněmovna nebyla po dobu dalších tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv její zasedání nebylo přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi..." konec citátu části ústavy ČR.

To jsou tedy ústavní možnosti jak rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vyvolat další předčasné volby. K nim v dosavadní historii samostatné ČR došlo pouze jednou - konkrétně v r.1998 a byly důsledkem tzv. sarajevského atentátu (rozpadu vládní koalice a přechodného vládnutí poloúřednické vlády pod vedením Josefa Tošovského). Tehdy se v praxi ukázalo, jak složité je dobrat se k předčasným volbám. Ani jedna z možností, které nabízela ústava, nevyhovovala. Proto se muselo hledat jiné řešení; byla jím jednorázová novela ústavy. Ta umožnila zkrácení volebního období na polovinu a uskutečnění voleb v červnu r.1998. Tento způsob však v ústavě nezůstal, proto by se musel znovu přijmout. To znamená, že by s ním musela souhlasit jak Poslanecká sněmovna tak i senát. Navíc by šlo o změnu ústavy a pro její přijetí by bylo potřeba 3 pětin všech senátorů i poslanců, což je v současné době prakticky nemožné.

Předčasné volby nyní tudíž nehrozí, protože by nevyhovovaly prakticky ani jedné straně, která má ve sněmovně poslance. Sociální demokraté opakovaně vyhráli volby a současné složení vládní koalice jim ideálně nahrává k prosazení drtivé části svého volebního programu. KDU-ČSL se opakovaně nechala slyšet, že u moci nechce být spolu s ODS, takže její orientace na koalici se sociálními demokraty je jasná a musí jí vyhovovat. Tím spíš že v minulém volebním období si lidovci mohli vyzkoušet, jaký je život v opozici. Na něj nebyli předtím zvyklí a podobnou zkušenost by si v nejbližší době nechtěli zopakovat. Pro US-DU by předčasné volby patrně znamenaly politický skon. Strana je totiž rozpolcená, může se opřít o minimální podporu voličů a nemůže si být jistá, že by do předčasných voleb šla na společné kandidátce s lidovci. Nejsilnější opoziční strana (tedy ODS) by předčasné volby také asi nepřivítala.

Po prohraných volbách se totiž ještě nedokázala vzpamatovat a hledá svoji tvář. Svědčí o tom blížící se kongres ODS, na kterém by mohlo dojít k největšímu personálnímu zemětřesení v historii strany. Jít za těchto okolností do volebního souboje by se rovnalo spáchání politické sebevraždy. Rovněž komunisté nemají důvod k vyvolání předčasných voleb. Křehká vládní koalice z nich dělá perspektivního partnera, s jehož podporou koketují někteří sociální demokraté. A to v momentech, kdy uvažují, jak případně řešit rozpad stávající koalice. Navíc se komunistům poprvé od listopadu 1989 podařilo proniknout do významných funkcí v Poslanecké sněmovně. Sečteno a podtrženo, úvahy o předčasných volbách nemají reálný podklad a za současného znění volebního zákona by nic nepřinesly.

V nejbližších měsících tudíž hrozí méně než rozpad vládní koalice nebo případná spolupráce sociálních demokratů buď s komunisty nebo s ODS.

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme