Německo rozděluje postoj k jaderné energetice
Přesně před deseti lety, 14. června 2000, byl v Německu přijat takzvaný Atomkonsens neboli jaderný kompromis. Šlo o dohodu rudo-zelené spolkové vlády se čtyřmi velkými energetickými společnostmi. Obsah dohody ale vstoupil v platnost až 27. února 2002 spolu s novelou atomového zákona. Do dvaceti let měly v Německu skončit jaderné elektrárny.
V roce 2000 se tehdejší vláda sociálních demokratů a zelených s energetickými koncerny dohodla na postupném ústupu od využívání energie z jádra. Poslední německá jaderná elektrárna se měla ze sítě odpojit do roku 2021.
Teď to ale vypadá, že jaderná energetika ve světě opět ožívá a Německo se svým negativním postojem k ní dostává do stále větší izolace.
„Pokud by strany pravicové vládní koalice splnily své programové vize z předvolební kampaně, tak by závazek vystoupit z jaderné energetiky měly přehodnotit,“ řekl vedoucí zahraniční redakce Radiožurnálu Jiří Hošek, který léta působil jako rozhlasový zpravodaj v Berlíně.
Záměr německé kancléřky Angely Merkelové je podle něj zřetelný – prodloužit životnost stávajících 19 atomových reaktorů. Vzhledem k velmi silné nepopularitě tohoto tématu u veřejnosti se velké energetické koncerny, které mají velmi těsnou vazbu na politickou pravici, zejména na CDU, budou zřejmě muset vzdát výstavby nových jaderných elektráren.
„Debata se v Německu vede na politické i vědecké úrovni. Málokteré téma je tak polarizované jako toto,“ uvedl Jiří Hošek.
Příznivci atomové energie se podle jeho slov ptají, čím by se nahradila mezera v zásobování energií, pokud by se odpojily všechny jaderné reaktory. Na rozdíl od minulých let jim v poslední době odborníci na solární a větrnou energii odpovídají, že by ji do roku 2020 snad dokázali vyplnit. V současné době tvoří atomová energie přibližně 12 procent spotřeby elektrické energie a 25 procent celkové výroby elektřiny v Německu.
„Velká energetika bude v každém případě patřit jádru. Anebo podaří-li se zvládnout termojadernou fúzní energii, tak i fúzní energii, ale to je taky jaderná energie. Budoucnost tedy bude patřit buď klasické jaderné energii získané štěpením z uranu, anebo ze slučování lehkých jader vodíku a lithia,“ řekl jaderný fyzik František Janouch.
Uran podle něj nemůže nahradit ropu jako chemickou surovinu, ale zcela jistě ji může nahradit při výrobě elektřiny. Uran dokáže vyrábět i pohonné látky pro elektromobily.
Podle slov Františka Janoucha je uranu na světě velmi mnoho, takže s ním jako lidstvo klidně vystačíme až dvě stě padesát let, a s novými typy reaktorů ještě déle. Lze ho získávat i z mořské vody. V České republice máme zásoby na sto i více let.