Lesní školky v Německu fungují už 30 let. Děti v nich pobývají venku bez plotů za každého počasí
Děti se stále méně pohybují, hodiny tráví před televizí nebo počítačem. Ne všichni rodiče se s tím chtějí smířit. A hledají alternativy. Jednou z nich jsou lesní mateřské školky. Namísto oploceného hřiště les, namísto uzavřených místností čistý vzduch. U nás se takové školky objevily teprve v posledních letech, v sousedním Německu fungují už 30 let.
Jedna malá maringotka, to je veškeré zázemí, které mají děti lesní školky na okraji Berlína ve čtvrti Rainickendorf k dispozici. Právě tady se schází každé ráno o půl deváté, aby vyrazily do lesa.
Pani učitelka bere dva vozíčky, ve kterých jsou pomůcky na hraní, nářadí a lékárnička. Připadá jí to až dost. Vystačila by si s přírodními pomůckami.
V lesní školce na okraji Berlína ve čtvrti Rainickendorf natáčela zpravodajka Klára Stejskalová
16 dětí ve věku od tří do šesti let dnes doprovází skupina českých učitelek a učitelů z českých mateřských školek. Přijeli na stáž, porovnat zkušenosti, případně se přiučit.
„Mě nadchla taková pěkná textilní bytelná taška plná pilek, opinelů – pro děti s kulatou špičkou – a obyčejná kladiva. Kluci to vzali, v lese našli polorozpadlý strom a mohli vybíjet tu svoji energii,“ říká jedna z českých učitelek.
Spousta rodičů si při pohledu na takové pomůcky představí nejrůznější úrazy. Podle další české učitelky jsou ale minimální: „Dětem se nastaví určitá pravidla. Učitel je přítomen, když mají nůž. U pilky s kladivem se toho až tolik nestane.“
Skupina dětí je právě v lese. „Šli jsme asi půl až tři čtvrtě hodiny, pak si děti umyly ruce z termosky, utřely si je do ručníku, posvačily ze svých krabiček a šly si hrát. V kufříku mají lupy, knihy, desky a pastelky. Je to taková školka na vozíčku do přírody,“ shrnuje Johanna Paserin pětihodinový program.
Teplota se pohybuje lehce nad nulou. Ani po pěti hodinách pobíhání po lese děti nejsou nijak zmrzlé. Naopak z nich energie přímo čiší.
„Všechny děti mají kombinézy, bundy, vyteplené boty, čepice a rukavice. Vybavení je základ, aby se cítily dobře a jako doma,“ dodává Johanna.
Děti skotačí, hrají si s klacíky. Skáčou přes kmeny stromů. To, že jejich oblečení nezůstane bez poskvrnky nebo je dokonce zdobí nánosy bláta, je jasné. Maminky, které čekají na okraji lesa na své potomky, z toho nedělají žádnou vědu.
„Děti jsou na čerstvém vzduchu, je to zdravé, jsou díky tomu odolné, mají lepší motoriku a to, že jsou špinavé, je normální. Děti se rádi zašpiní a já jim v tom nebráním,“ vysvětluje jedna z maminek.
