Kyjev má za sebou další noc násilných protestů. Kličko varoval před rozprášením radikálů
Ukrajinský Kyjev zažil další noc plnou pouličních nepokojů. Skupiny radikální demonstrantů znovu odpalovaly rachejtle a dýmovnice. Policie odpovídala slzným plynem a ohlušujícími granáty. Asi tři desítky lidí zatkla. Protesty proti prezidentu Viktoru Janukovyčovi se znovu vyhrotily v neděli kvůli novým zákonům hrozícím přísnějšími tresty pro demonstranty.
"Nepodporuji tyto metody, ale je to jen důsledek toho, že prezident posledních 60 dní ignoroval požadavky milionů Ukrajinců při pokojných protestech. Nechtěl je vyslyšet po dobrém a takhle to dopadlo,“ shrnul vývoj posledních dní jeden z opozičních vůdců Jurij Lutsenko.
O kyjevských protestech mluvil ve vysílání Českého rozhlasu znalec Ukrajiny Václav Rambousek
Nad ránem se policejní oddíly málem otevřeně střetly se skupinou protestujících radikálů, kteří na ně házeli dýmovnice a zápalné láhve. Policie se ale nakonec stáhla zpátky na původní pozice. Podle očitých svědků to působilo jako nácvik na větší zásah.
Situace na Ukrajině znepokojuje i Moskvu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov také varoval, že situace v Kyjevě se vymyká kontrole. "Žhářství, Molotovovy koktejly, výbušniny, útoky na policii. To je děsivé. Teď je řada na opozici, její lídr Vitalij Kličko by měl vyzvat lidi ke klidu."
Kličko řekl, že se zvláštní jednotky pokusí protestující radikály už dnes nebo nejpozději zítra rozprášit. Lavrov zároveň vyzval Evropskou unii, aby se nevměšovala do dění na Ukrajině. Zástupci osmadvacítky předtím demonstranty v Kyjevě několikrát navštívili.
Protesty v Kyjevě vypukly před dvěma měsíci poté, co prezident Viktor Janukovyč odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a následně se sblížil s Moskvou.
Opoziční předáci vybízejí prezidenta k přímému dialogu o východisku z politické krize, za které považují předčasné volby. Janukovyč a jeho lidé naopak vyzývají k ukončení nepokojů.
Vláda schválila nové zákony, které zpřísňují tresty pro demonstranty. Platit mají od zítřka.
„Například za urážku nebo vyhrožování milicionáři můžete dostat až šest let vězení. Nebo za shromažďování informací o příslušníku speciálních jednotek můžete být odsouzeni na tři roky do vězení. Mají až drakonický charakter. Domnívám se, že to je příprava na cílové řešení,“ říká znalec Ukrajiny Václav Rambousek.
