Do Davosu se sjíždějí ekonomické špičky, začíná Světové ekonomické fórum
Ekonomická elita složená z politiků, elitních ekonomů a byznysmenů se schází ve švýcarském Davosu. Na každoročním zasedání probírají, co z pohledu ekonomiky nejvíce trápí svět. Na programu mají letos například chudobu nebo přeměny bankovního systému v Evropě.
Atmosféra na jednání Světového ekonomického fóra se letos podle komentátorů očekává dobrá. Téměř 60 procent účastníků fóra minulý týden podle průzkumu agentury Bloomberg uvedlo, že světový ekonomický výhled se zlepšuje. Agentura na svých stránkách píše o nejlepším výsledku od roku 2009.
Globální ekonomice věří i velcí mezinárodní investoři. Jedním z důvodu je například oživení amerického průmyslu, který je důležitý pro mnoho světových firem.
Letošní fórum ale podle komentátorů nebude jenom pod taktovkou optimistů. Ekonomové budou mít na stole nedávné výsledky studie Světového ekonomického fóra. Podle jeho členů ještě finanční krize neskončila a stále ohrožuje vyspělé ekonomiky. Analýzu založili na průzkumu mezi stovkami manažerů a ekonomů z desítek zemí. Největším problémem pro ně zůstává nezaměstnanost.
Podle nejnovější analýzy Mezinárodního měnového fondu by mělo globální hospodářství letos zrychlit růst na 3,7 procenta. Podle Fondu je ale vývoj stále příliš pomalý, křehký a nerovnoměrný.
Region střední Evropy, tedy i Česká republika, bude po loňském oživení letos a příští rok dál zrychlovat růst. Oživení čeká i eurozónu. Pro firmy středoevropského regionu je naprosto klíčové, že zrychlí i německá ekonomika. Významná část jejich exportu směřuje právě do zemí, které platí eurem.
ECB: Ekonomika může růst pomaleji, než se čeká
Podle Evropské centrální banky je možné, že ekonomika bude růst pomaleji, než se čeká. Odborníci proto hodnotí růst hospodářství eurozóny s velmi chladnou hlavou.
Šéf ECB Mario Draghi už dříve řekl, že banka chce i nadále pokračovat v dosavadní uvolněné měnové politice. To znamená, že v případě potřeby ekonomiku podpoří rozhodným zásahem a použije k tomu všechny možné dostupné prostředky.
„Byl bych velmi, velmi opatrný. Nezaměstnanost je stále dost vysoká, přesahuje 12 procent. Bankovní rada důrazně upozorňuje, že bude udržovat současnou měnovou politiku tak dlouho, jak to jen bude nutné. To znamená, až uvidíme postupné hospodářské oživení v eurozóně. Proto ponecháváme základní úrokové sazby na nízké úrovni. Bude-li to nutné, necháme je beze změny delší dobu,“ uvedl Draghi.
Na svém posledním zasedání se bankéři rozhodli, že základní úrokovou sazbu nechají beze změny. Tedy na rekordním minimu čtvrt procenta. Je to jeden z nástrojů, kterým chtějí podpořit ekonomiku.
