V Pohořelicích u Brna chtějí vrátit krajině někdejší ráz, desítky hektarů osadí stromy a keři

Každý den musí v průměru 13 hektarů polí v České republice ustoupit stavbě skladů, výrobních hal nebo třeba domů. Často se navíc staví na vysoce úrodné zemědělské půdě, která může v budoucnosti chybět. Některá obce a města na jihu Moravy se snaží tomuto trendu bránit. V Pohořelicích u Brna vzniká na ploše více než padesát hektarů unikátní biocentrum.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výsadbové stromky s etiketami

Výsadbové stromky s etiketami | Foto: Stanislav Peleška

„Každá plocha zeleně nebo stromů je pro zvěř i krajinu přínos, hrozí tady dost větrná eroze a ta zvířata, když jim zemědělci posekají kulturní plodiny, tak se potom nemají dost dobře kam schovat, migrují, a to by pro ně mohlo do budoucna být docela zajímavé útočiště,“ vysvětluje nad mapou území důvody vzniku nového lesoparku starosta Pohořelic Josef Svoboda (ODS).

Více než 50 hektarů pozemků za městem nechá radnice do konce roku osadit duby, lípami nebo třešněmi.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek natočila redaktorka Štěpánka Kadlečková

„U té největší plochy – 36 hektarů – je vysázeno přes 130 tisíc dřevin, to jsou už nějaké ty poněkud vzrostlé stromečky, dále bylo vyseto asi 111 tisíc žaludů, které by měly postupně vzcházet,“ doplňuje Svoboda.

Ředitel Biosferické rezervace Dolní Morava Jan Vybíral považuje projekt, který se snaží krajině vrátit tvář a rozmanitost, již měla v minulosti, v České republice za ojedinělý.

„Kromě toho to biocentrum nebo tady ten les uvnitř toho komplexu bude mít dvě louky, které jsou koncipované druhově tak, aby se tam do budoucna vytvořilo zázemí pro takzvané motýlí květnaté louky, louky, které budou pravidelně koseny, a tím tam bude zachované velké druhové bohatství bylin a trav. Sledujeme to, aby když už vzniklo takové nádherné území, tak aby tam byl prostor pro to, aby se tam původní druhy poskládaly vedle sebe v tom složení, které bude ekologicky stabilní, bude zajímavé a z velké části bude i hospodářsky využitelné,“ říká Vybíral.

Ročně musí v celé České republice ustoupit masivní výstavbě necelých pět tisíc hektarů polí. Do obnovy a revitalizace pozemků se však už podle Vybírala nikdo nežene.

„Zemědělská půda je bohatstvím, které je nutno chránit před větrnou a vodní erozí, toto jsou prvky, které tomu zčásti zabrání a jsou součástí ochranných opatření zemědělské půdy,“ oceňuje Vybíral.

Biosferická rezervace Dolní Morava pomáhá v současnosti na území Břeclavska ještě s dalšími sedmi podobnými projekty, například v Hlohovci chce obnovit původní historický park v okolí lednických rybníků.

Štěpánka Kadlečková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme