Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chce zrušit druhý pilíř penzijní reformy. Lidé by podle ní měli mít možnost spořit do druhého pilíře jen do konce příštího roku. Marksová to řekla, když dnes přebírala resort od svého předchůdce Františka Koníčka.

21:26 30. ledna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„K 1. lednu 2016 už by potom nemělo být umožněno přispívat do toho druhého pilíře,“ uvedla nová ministryně.

Takzvaný druhý pilíř důchodového připojištění, který měl doplnit první státní pilíř a třetí pilíř komerčního penzijního připojištění, spustila v rámci reforem vláda Petra Nečase.

Je založený na principu, že si lidé z prvního státního pilíře budou moci do soukromých pojišťoven převádět tři procenta ze sociálního pojištění, ale pod podmínkou, že si sami zaplatí další dva procentní body.

Vstup do druhého pilíře byl dobrovolný. Lidé z něj však už nemohou vystoupit.

Reforma se snažila reagovat na očekávané stárnutí populace. Měla lidi motivovat, aby se na dobu, kdy bude vyšší počet důchodců a pravděpodobně nižší penze, začali zabezpečovat s předstihem. Sociální demokraté druhý pilíř kritizovali a avizovali, že se ho v případě úspěchu ve volbách pokusí zrušit.

Novou důchodovou reformu podle Marksové navrhne tým, ve kterém by měli být koaliční i opoziční politici, demografové a ekonomové.

Sledovali jsme ONLINE: Premiér Sobotka uvedl do úřadů další ministry své vlády

Číst článek

„První věc té odborné skupiny bude samozřejmě rozhodnout, co se ve chvíli, kdy se druhý pilíř zastaví, stane s těmi penězi lidí, kteří už tam naspořili, protože samozřejmě náš zájem v žádném případě není tyto lidi nějak poškodit,“ poznamenala Marksová.

Člen prezidia Asociace penzijních fondů Pavel Jirák přiznal, že zrušení druhého pilíře očekával. Rozhodnutí však považuje za chybu.

„A to zejména ze dvou důvodů. První důvod je demografický vývoj a druhý důvod je aktuální stav důchodového účtu státního rozpočtu, kde je na roční bázi deficit větší než 50 miliard korun, což mimochodem představuje více než polovinu celkového deficitu státního rozpočtu,“ poznamenal Jirák.

Podle něj by byly vhodnější spíše parametrické úpravy druhého pilíře, než jeho rušení.

Tomáš Bystrý, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít