Dílo Franze Kafky si můžou v rodném jazyce přečíst už i stovky tisíc arabských čtenářů
V Egyptě vrcholí Káhirský mezinárodní knižní veletrh. Už přes čtyřicet let se zaměřuje především na arabské publikum, které dalece přesahuje hranice Egypta. Čtyřem stům tisícům potenciálních arabských čtenářů se tu letos představuje i souborný překlad děl Franze Kafky.
Franz Kafka se Egypťanům představuje v různých podobách. Nezávislý divadelní soubor Warša například nastudoval hru na motivy povídky V kárném táboře.
"My to nazýváme Kafka 2013-2014 vzhledem ke dvěma výročím, která jsou spojena se životem Franze Kafky. To znamená 130 let od narození v roce 2013 a 90 let od úmrtí v roce 2014. V tomto časovém rámci máme několik aktivit, které jsou s Kafkou a jeho dílem spojeny," říká jmenovec slavného spisovatele, velvyslanec v Egyptě Pavel Kafka.
Na Káhirském mezinárodním knižním veletrhu natáčel zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
A právě třísvazkový překlad do arabštiny je vrcholem těchto aktivit. Česká strana jeho vydání částečně podpořila, nakladatel Šaríf Bakr ale věří v komerční úspěch.
"Kafkovy tragédie mají hodně společného se situací, ve které se teď v Egyptě nacházíme. Jsou tu lidé, kteří na překlad Kafky vyloženě čekali," vysvětluje Šaríf Bakr na svém veletržním stánku zájem Egypťanů o Franze Kafku. A jako by si ji objednal, potvrzuje hned jeho slova jedna zákaznice:
"Až doteď v Egyptě nic takového nevyšlo, už dlouho se po tom sháním. Jsem moc ráda, že to vydali. Vlastně jedno nakladatelství publikovalo ilustrovaný překlad, ten byl ale velmi špatný. Tak doufám, že tady vydají i další díla," říká žena, která dobře věděla, za čím na knižní veletrh přichází.
Nakladatel Šaríf Bakr si pochvaluje i grafickou stránku arabského vydání, což u egyptských publikací není úplně běžné:
"My jsme měli štěstí, že s námi spolupracoval český výtvarník Jiří Slíva a že připravil osm nebo deset ilustrací speciálně pro naše vydání. Jednu jsme dokonce použili na obálku," vyjadřuje radost nad povedeným vydáním Šaríf.
"Letos vydáme dva nové české tituly: Strážce občanského dobra od Petry Hůlové a Stropy od Zuzany Brabcové," líčí plány.
Z pultu sbírá hromádku knížek a ukazuje, co už z české a slovenské literatury vydali: první byla Žena zo sekáča od Uršuly Kovalyk. Dále knihu O rodičích a dětech Emila Hakla nebo Europeanu od Patrika Ouředníka. Na hromádce je i několik divadelních her a esejů Václava Havla.
Spolu s překladatelem a bohemistou Chálidem al-Biltágím jsou tak výjimečnými vyslanci české kultury v arabském světě.
