Soubory pražského Národního divadla chtějí novou legislativu, která jim dá samostatnost
Národní divadlo chce větší samostatnost a nezávislost na příspěvcích od státu. Nově vzniklá rada Národního divadla by k tomu měla přispět. Chce podpořit vznik samostatných souborů a také nového zákona o veřejnoprávních kulturních institucích.
Radu tvoří devět členů z řad právníků, sponzorů a mecenášů první české scény, například předseda Akademie věd Jiří Drahoš nebo spisovatel Pavel Kohout.
„Tato rada se vrací k principům, na kterých byla otevírána česká divadla před 150 lety, že je vlastně řídili podnikatelé, kteří si je založili,“ vysvětluje Kohout.
Členové rady mají sice jen poradní hlas a za svou práci pro Národní divadlo neberou žádné peníze, ale chtějí prosadit osamostatnění jednotlivých souborů první české scény - tedy opery, baletu a činohry.
„Já jsem tam v podstatě jenom proto, že jsem zažil podobnou změnu organizace v Rakousku, takže s tím mám osobní zkušenosti,“ dodává spisovatel, který byl u proměny vídeňského Burgtheartu.
„Systém řízení těch divadel, které se dohromady nazývají Národní, je zmatený a dávno neodpovídá potřebě,“ shrnuje Kohout.
Rada ve spolupráci s vedením Národního divadla chce do tří týdnů předložit ministerstvu kultury návrh zásad zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře.
Do pěti let by se podle nich měly soubory v současné době s pěti velkými divadelními domy osamostatnit.
„Je to absolutně nutné pro to, že forma příspěvkové organizace už dlouho nevyhovuje. Není vhodná pro instituce, které provozují profesionální umění,“ uvádí ředitel Národního divadla Jan Burian.
Národní divadlo spravuje jako svou příspěvkovou organizaci ministerstvo kultury, to mu přiděluje rozpočet, který vedení divadla předem nezná a který se každým rokem proměňuje.
S koncepcí zahrnující samostatnost jednotlivých souborů Jan Burian vyhrál konkurz na posté šéfa Zlaté kapličky už pro rokem. Od loňského podzimu se snaží ji naplňovat.
