Církve hledají možnosti, jak zhodnotí peníze vrácené v restitucích

Církve se připravují na hospodaření s majetkem, který získají v restitucích. Měl by jim v budoucnu vynášet takové příjmy, ze kterých budou financovat svůj provoz. Do budoucna se totiž zcela odloučí od státu, který jim přispívá.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zleva: Tomáš Buta (CČSH), Stanislav Piętak (SCEAV), Dušan Hejbal (Starokatolická církev), Joel Ruml (ČCE) a Jiří Paďour (ŘKC)

Zleva: Tomáš Buta (CČSH), Stanislav Piętak (SCEAV), Dušan Hejbal (Starokatolická církev), Joel Ruml (ČCE) a Jiří Paďour (ŘKC) | Foto: Jana Šustová | Zdroj: Český rozhlas

Církev československá husitská chce použít vrácené peníze na rozšíření sociální činnosti nebo na opravu far. Vytvoří i vlastní rezervní fondy. Většinu peněz rozdělí v dojednaném poměru mezi jednotlivé diecéze.

„Konzervativní správa finančních prostředků - to je doporučení diecézím, které fakticky jsou odpovědné a spravují prostředky z finanční náhrady,“ řekl patriarcha Tomáš Butta.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak církve zhodnotí peníze, které jim stát vrátí v rámci restitucí? Zjišťovala redaktorka Jitka Hanžlová

Českobratrská církev evangelická reaguje, že peníze z náhrad nepoužívá na zvyšování mezd. „Definitivní strategii pro využívání prostředků, tak o těch strategiích rozhodne až nejvyšší orgán Českobratrské církve evangelické, kterým je synod,“ dodal mluvčí Tomáš Najbrt.

Synod se sejde koncem května. Jednota bratrská hledá další možnosti zhodnocení peněz pomocí vlastních odborníků. Obrací se ale i na různé banky.

„Historicky samozřejmě Jednota bratrská vlastnila různé lesy, pole. V dnešní době se tomu u nás nikdo nevěnuje, proto i ten směr investování bude do oblastí, kterým rozumíme víc. To jsou různé finanční instrumenty od dluhopisů až po nemovitosti,“ popsal hlavního ekonom Jednoty Jan Křivka.

O rozložení rizika se budou snažit všechny dotázané církve. Největší podíl z restitucí dostanou katolíci.

Pro zhodnocení prostředků, které nepůjdou například na opravy památek a dalšího majetku, zvolili katolíci novou formu fondu. Umožňuje ji zákon teprve od letošního roku.

Fond SIVAC je na českém trhu novinkou

Je to společnost s proměnlivým kapitálem - což podle České biskupské konference umožní podílet se na rozhodování i jednotlivým diecézím.

„Je to fond, který dává možnost, aby ti, kteří jsou v něm účastni, měli skutečně zásadní kontrolu nad svým kapitálem, aby ji mohli uplatňovat. A to je pro nás důležité, především etická kritéria financování,“ řekl generální sekretář Tomáš Holub.

To znamená, že investice nesmějí směřovat do zbrojního průmyslu nebo do firem, které využívají dětské práce, či do farmaceutických podniků, jejichž výrobky směřují proti principům katolické církve.

Na správě fondu SIVAC se katolická církev dohodla s ČSOB Asset management. V podstatě jde o podílový fond, který má podobu akciové společnosti.

„Takže se tam kombinují výhody podílového fondu. To znamená, mohou tam investoři vstupovat a vystupovat. Ale zároveň je tam forma té akciové společnosti, což zvláště pro investory typu diecézí má tu výhodu, že mohou i jistým způsobem rozhodovat o tom, co se v tom fondu děje,“ vysvětlil generální ředitel ČSOB Asset management Jan Barta.

Jedním ze správců dalšího takového fondu by mohla být i Česká spořitelna, katolíci s ní zatím jednají.

Jitka Hanžlová, Nikola Bojčev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme