Neklid v Bosně a Hercegovině neutichá. Demonstrace se ale obešly bez násilností
Po protestech v Bosně a Hercegovině už lékaři ošetřili na 150 zraněných. Jsou to tak nejhorší násilnosti od konce války v bývalé Jugoslávii. Největší demonstrace byly v Tuzle, kde se dnes na druhou hodinu znovu svolávají lidé.
Tentokrát se ovšem mladí lidé svolávají prostřednictvím sociálních sítí za jiným účelem. Jejich cílem je dnes uklidit následky včerejších násilností. Ohořelé protivládní budovy hlídá policie, která je obehnala páskou a znemožňuje vstup do objektů.
„Z úřadu prezidenta ani z vládních budov tady v Sarajevu už kouř nestoupá, v nitru obyvatel Bosny a Hercegoviny ale doutná hněv, potlačovaný řadu let,“ hlásí ze Sarajeva zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš.
Prostesty v Bosně a Hercegovině sleduje přímo v Sarajevu zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš
Bosna a Hercegovina je tavicím kotlem různých etnik. Žijí zde muslimští Bosňáci, pravoslavní Srbové i převážně katoličtí Srbové. Sama země je rozdělena na dvě autonomní entity – Federaci Bosny a Hercegoviny a Republiku srbskou. Patří sem i region Brčko.
V letech 1992 – 1995 zde došlo k válce, jejíž motiv byl etnický. Konflikt, který probíhal živelně a nekontrolovatelně, ukončila až Daytonská dohoda v listopadu 1995. Současné střety mají příčinu však jinou.
Země se totiž potýká s vysokou nezaměstnaností, která dosahuje 44 procent. Jeden z pěti lidí zde žije pod hranicí chudoby.
Jak sami lidé říkají: ocitli se ve slepé uličce s nevědí co dál. Nechtějí na jedné straně ničit cizí majetek, ale zároveň odmítají současnou vládu.
„Propusťte zavřené děti,“ skandovalo několik desítek obyvatel Sarajeva před vypálenou vládní budovou. Lidé požadovali, aby policie všechny mladíky, které v uplynulých dnech zadržela, pustila na svobodu. Dalším z požadavků zůstává demise všech politiků odpovědných za současný hospodářský stav v zemi.
„Chceme, aby odstoupily vlády na lokální i republikové úrovni, jen kvůli nim důchodci živoří a přes 40% lidí nemá práci,“ říká mladá žena.
Regionální vedení v Tuzle a Zenici už mezitím rezignovalo. S ničením majetku ale mnozí nesouhlasí, škody totiž utrpěl i bosenský národní archív.
Zvětšit mapu
