Mentální anorexií netrpí jen náctileté dívky. Monika začala hladovět až po porodu

Lékaři varují, že počet nemocných mentální anorexií a bulimií stále roste. Nemoc se nevyhýbá dětem, dospívajícím ani dospělým. U Marcely se anorexie objevila až po porodu dcery. Právě kilogramy nabrané během těhotenství spustily chorobné hladovění, ze kterého se čtyřicetiletá žena nedostala ani dnes, po sedmnácti letech.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vážení (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

„Začalo to až po těhotenství, kdy jsem přibrala 25 kilo, tak jsem s tím potom chtěla něco dělat. První jsem vynechávala večeře, pak obědy, a pak jsem vynechávala i snídaně, takže mi stačilo jedno jablko denně nebo třeba dvě rajčata,“ vzpomíná Monika.

Dnes jí je 40 let. Její trápení začalo před 17 lety. Dlouho si však neuvědomovala, že se děje něco vážného.

Přehrát

00:00 / 00:00

O svém boji se zákeřnou psychickou nemocí si Monika povídala s redaktorkou Martinou Pelcovou

„Mně to prostě v té chvilce nedošlo, že se se mnou něco děje. Až jsem opravdu začala odpadávat v práci, omdlívat a byla jsem unavená, tak pak teprve jsem si začala uvědomovat, že je něco v nepořádku,“ říká.

Svou diagnózu se Monika dozvěděla až po třech letech, v roce 2000. Tehdy netušila, co je to arorexie. „Vůbec jsem nevěděla, co ten pojem znamená. Myslela jsem, že je to něco jako angína. Když se mě někdo zeptal, tak co ti je? Tak jsem řekla - ale, nějaká anorexie,“ přiznává.

Váha ukázala jen 35 kilogramů

Když ručička na váze ukázala pětatřicet kilogramů, skončila Monika v péči Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Brno. Léčí se dodnes. A i přesto, že je z nejhoršího venku, vyhráno pořád nemá.

Mentální anorexie (anorexia nervosa) je duševní nemoc, která spočívá v odmítání potravy. Spouštěčem bývá nová situace v životě člověka, se kterou se nedokáže jinak vypořádat. Trpí jí častěji ženy a dívky. Mentální anorexií trpí v Česku až půl milionu lidí. Úspěšnost léčby je šedesátiprocentní.

„Do dneška s tím bojuji. Dokážu nabrat během měsíce 15 kilo, ale ne tím, že normálně jím, já mám úchylku na čokoládu a večer, když se vzbudím, tak jednu celou čokoládu dokážu sníst. A za noc třeba tři,“ popisuje.

Sníst běžné porce Marcele nejde. Brání jí v tom psychický blok, který je podle přednosty psychiatrické kliniky Tomáše Kašpárka pro anorexii typický.

„Při dlouhodobém hladovění ztratí schopnost odhadnout, co je zdravá porce, a co není. A potom sedí před talířem a mají hrůzu z toho, co se stane, když sní tak velkou porci, jako je jedno jablko. Může to být tak či onak, u každého je ta nemoc trochu jinačí,“ doplňuje Kašpárek.

Psychické problémy

Nedostatek živin přitom ničí tělo i duši. A i když Marcela už dávno není na hranici života a smrti, běžný život nevede. Je v invalidním důchodu.

„Nefunguji jako klasická manželka, nemám tolik energie, pořád vybuchuji, jsem nervózní, bývá mi špatně. Když mám silnou depresi, tak tři dny třeba nevylezu z postele - nedokážu vůbec fungovat. Vím, že to je v hlavě, ale nejde s tím nic udělat. Mně s tím nejde nic udělat,“ uzavírá Monika.

hubnutí | Foto: Fotobanka stock.xchng

Martina Pelcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme