Evropa přijala švýcarské kvóty pro cizince vesměs zklamaně, ne tak nacionalisté

Rozhodnutí Švýcarů o omezení přistěhovalectví pobouřilo řadu evropských státníků. Alpská země by tím totiž porušila dohodu s Evropskou unií o volném pohybu osob. Švýcaři si zavedení kvót pro imigranty odsouhlasili v referendu. Výsledek byl velmi těsný, pro bylo 50,3 procenta hlasujících.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Pokud Švýcarsko takto odmítá pravidla hry, znamená tom, že i ono bude muset nést určité důsledky,“ řekl k výsledku hlasování český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek.

Podobně reagovali i zástupci dalších evropských zemí. „Chceme s nečlenskými zeměmi Evropské unie, jako je Švýcarsko, férové vztahy. To ale znamená, že ony musí nejen využívat výhody, ale také akceptovat nedostatky a určitou zátěž,“ vysvětlil rozhořčení evropských států německý šéf diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

Švýcaři si kvóty pro cizince těsnou většinou odhlasovali v neděli 9. února. V jednodenním referendu rozhodovali o požadavku nacionálně-konzervativní Švýcarské lidové strany na změnu ústavy, která by pomocí imigračních kvót omezila přistěhovalectví, a to i ze zemí EU. Do Švýcarska se ročně přistěhuje zhruba 70 tisíc cizinců. Zatímco jedni tuto pracovní sílu vítají, druzí dávají přistěhovalcům vinu za zvýšenou kriminalitu, nedostačující infrastrukturu a rostoucí nájmy.

I když politici volbu Švýcarů respektují, očekávají, že se na vztazích s EU podepíše.

„Bude to mít své důsledky, to je jasné. Není možné mít privilegovaný přístup na vnitřní trh Evropské unie, a přitom se rozhodnout omezit svobodu pohybu jeho občanů. Tyto věci jsou propojené,“ uvedl lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn.

Evropská komise je zatím opatrná. „Míč je teď na straně Švýcarska. Je na něm, jaká konkrétní opatření zavede, a my se pak rozhodneme, jak na ně budeme reagovat,“ uvedla mluvčí Evropské komise Pia Hansenová.

Německý ministr financí Wolfgang Schauble pro německou televizi uvedl, že rozhodnutí s největší pravděpodobností způsobí problémy hlavně samotnému Švýcarsku. Jen ve švýcarských bankách tvoří totiž asi 25 procent zaměstnanců právě kvalifikovaní občané států Evropské unie. Navíc 60 procent zahraničního obchodu směřuje právě do zemí osmadvacítky.

Velkorysé kvóty?

Analytici už začali spekulovat, že situaci by vyřešilo, kdyby sice Švýcarsko zavedlo kvóty, ale ty by byly tak velkorysé, že by se toho v praxi moc nezměnilo. Švýcarská vláda má na vytvoření nových pravidel a jejich zavedení tři roky.

Kromě ekonomických dopadů upozorňují komentátoři evropských médií i na to, že odpor k přistěhovalcům není jen švýcarský fenomén.

Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že kdyby měli možnost o imigraci hlasovat Nizozemci, Němci nebo Francouzi, výsledek by zřejmě nebyl o moc jiný než ve Švýcarsku.

Německá euroskeptická strana Alternativa pro Německo, která se loni na podzim jen těsně nedostala do spolkového sněmu, už vyzvala k uspořádání podobného referenda, jaké bylo ve Švýcarsku. A otázka imigrantů vévodí diskuzím i ve Velké Británii.

Výsledky přivítala také francouzská krajně pravicová Národní fronta, jejíž šéfka Marine Le Penová vyzdvihla „jasnozřivost švýcarského lidu“. Podle ní hlasování představuje „pozitivní obrat proti destruktivnímu dogmatu“, jako je rušení hranic mezi státy.

Podle francouzského šéfa diplomacie Laurenta Fabiuse je rozhodnutí Švýcarů součástí současného trendu. „Je to znepokojující rozhodnutí protože to znamená, že se Švýcarsko rozhodlo stáhnout do sebe,“ řekl.

Konkrétní dopady Švýcarského tak může pocítit i celá Evropská unie.

Silvie Třeslínová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme