Protesty v Bosně nemají nic společného s etnickými rozdíly, tvrdí její obyvatelé

Bosna a Hercegovina musí vstoupit do Evropské unie. V opačném případě zůstane rozdělená. O tom je přesvědčena řada někdejších bojovníků, kteří se účastnili krvavého konfliktu v první polovině 90. let minulého století. Současné protesty ale podle nich nemají s etnickou nesnášenlivostí nic společného.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hasan Jusovič vzpomíná na válku z 90. let minulého století a mluví o současných protestech | Foto: Robert Mikoláš

„Protesty lidí, kteří jsou nespokojení se svou životní situací, jsou ospravedlnitelné. Vypalování a ničení budov a majetku ale neschvaluji, vždyť shořela i část národního archívu,“ říká 56letý Hasan Jusovič.

Sedí u parku a památníku dětským obětem války z let 1992 až 1995. Demonstranti, kteří se opět sešli u protější vládní budovy, zčásti vypálené a poničené, už odešli, a tak tu panuje klid. Kulisu dotváří jen zurčící voda z fontány.

Přehrát

00:00 / 00:00

S Hasanem Jusovičem natáčel zvláštní zpravodaj v Bosně a Hercegovině Robert Mikoláš

Hasan Jusovič je Bosňák, muslim a dodnes nezapomene na události ze začátku války, hlavně na takzvaný případ Dobrovoljačka. 3. května 1992 na stahující se jednotky jugoslávské armády, přestože měli garantovaný svobodný odjezd, zaútočili vojáci Armády Bosny a Hercegoviny.

Počet obětí dodnes není jasný, uvádí se až čtyřicet mrtvých. Událost měla i soudní dohru, a to i před Mezinárodním tribunálem v Haagu. V každém případě ale Hasan Jusovič jednoho Srba zachránil:

„Tehdy, po ozbrojeném střetu v ulici Dobrovoljačka, jsem mezi zadrženými jugoslávskými vojáky spatřil i 19letého Acu Nenadiče, kterého jsem znal. Právě on mi předtím pomohl a nyní byla řada na mně. Celou dobu jsem byl v jeho blízkosti a pak zařídil, aby ho pustili,“ vzpomíná na událost starou už 22 let Hasan.

Do svého domu ve Starém Sarajevu ho doslova propašoval, sehnal pro něho civilní šaty a z krku sundal křížek, který by ho mezi muslimy jasně prozradil. Po měsíci ukrývání ho nakonec propašoval přes frontovou linii.

Příběh Hasana Jusoviče a Acu Nenadiče se objevil nejen v místních médiích | Foto: Robert Mikoláš

Až do roku 2009 o sobě nic nevěděli, díky bělehradské produkční společnosti, která připravovala pořad All for Love (Vše pro lásku) se ale nakonec oba muži opět sešli. A pak také u příležitosti 20. výročí začátku války.

„Bylo to před dvěma lety, kdy jsme oba vystoupili v srbské televizi a přenášeli to i jiné zahraniční stanice. Naše setkání je vždy velmi emotivní, i když pochopitelně ne takové, když jsme se viděli poprvé od války. To jsme se dlouho objímali a přiznávám, že i brečeli.“

V této souvislosti se pozastavuje nad tím, že někdo demonstrace z posledních dnů označuje za projevy etnické nesnášenlivosti:

„Ne, důvody jsou čistě ekonomické. Většina obyvatel jen přežívá, proto jsou naštvaní - Bosňáci, Chorvati i Srbové,“ odpovídá jednoznačně.

Přesto si je vědom toho, že země zůstává de facto rozdělená na Bosnu a Hercegovinu a Republiku Srbskou. Jedinou šanci na skutečné sjednocení proto vidí v evropské integraci: „Pokud nevstoupíme do Evropské unie, bude to pro naši zemi těžké,“ myslí si Hasan Jusovič.

V ulicích Sarajeva a dalších bosenských měst protestují tisíce demonstrantů. Vyzývají k demisi vládu Bosny a Hercegoviny i regionálních vlád. | Foto: Reuters

Robert Mikoláš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme