V berlínské čtvrti Neukölln žijí tisíce chudých Rumunů a Bulharů. Každý den přibývají další

Oficiálně úřady v berlínské čtvrti Neukölln registrují pět a půl tisíce lidi převážně romského původy, neoficiální odhady jsou až dvojnásobné. Lákají je vyšší výdělky i sociální dávky, někteří majitelé domů se na nich ale snaží vydělávat.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

84 % populace tu tvoří turecké a arabské rodiny | Foto: Klára Stejskalová

V Neuköllnu má téměř polovina obyvatel kořeny v cizině. Podle místní radnice s další vlnou přistěhovalectví už došlo k překročení únosné meze.

„Začalo k nám chodit stále víc ředitelů a učitelů, že mají problém. Že mají ve škole stále víc žáků, kteří neumí vůbec německy, a někteří nemají ani žádné zkušenosti se školou. A jak je možné, že tolik žáků bydlí na stejné adrese,“ říká radní Neuköllnu Franziska Giffeyová.

Přehrát

00:00 / 00:00

O přistěhovalcích v berlínské čtvrti Neukölln natáčela zpravodajka Českého rozhlasu v Německu Klára Stejskalová

Školní třídy v Neuköllnu praskají ve švech, každý týden se objevuje dalších až deset dětí z Bulharska a Rumunska.

Ve školách je cizinců až 90 procent

Školy, kde 90 procent dětí nemá německý původ, stojí před dalšími problémy jako je analfabetismus, chybějící zdravotní pojištění žáků a děsivé sociální zázemí rodin.

„Když se tady projdete po okolí, uvidíte řadu domů, které jsou ve špatném stavu. Majitelé se o ně nestarají a přistěhovalství objevili jako nový kšeft. Ve dvou místnostech spí na matracích i 20 lidí. Platí za jedno místo ke spaní tak 200-300 eur měsíčně,“ popisuje radní.

Přesně tak vypadala situace v neuköllnské ulici Harzerstrasse. Mezi odpadky a krysami tu bez vody žilo několik romských rodin.

Do té doby než Benjamin Marx z bytového katolického družstva nechal domy zrekonstruovat. Omítka s uměleckými kresbami svítí ještě novotou. Všude čisto, nikde žádný odpadek.

„Chtěli jsme ukázat, že to může fungovat,“ vysvětluje Marx. Šedesát procent ze 137 bytů pronajímá družstvo romských rodinám.

Neukölln patří k nejproblematičtějším lokalitám německé metropole | Foto: Klára Stejskalová

„Většina lidí, co tu bydlí, pracuje, k tomu pobírají sociální dávky a přídavky na děti. A platí pravidelně,“ dodává.

Podle Franzisky Giffeyové je zvládnutí jazyka jednou z podmínek úspěšné integrace cizinců do německé společnosti.

Nezkušené přistěhovalce zneužívají různí chytráci a úřady nemají téměř žádné pravomoci, jak zasáhnout, pokud se na ně postižení sami neobrátí. Přesto ale do Berlína míří další a další cizinci z východu.

Lákají i přídavky na děti ve výši 200 eur

„Jsem si jistá, že kdybyste byla ve stejné situaci, kdy přídavky na děti v Bulharsku a Rumunsku jsou mezi sedmi až deseti eury a tady 200 eur, tak byste taky přemýšlela o cestě sem,“ uvádí radní.

Je to odvrácená strana volného pohybu osob v Evropské unii. „Nám politikům na lokální úrovni pak nezbývá nic jiného než jen reagovat. Pokud nechceme, aby tu došlo k narušení sociálního smíru,“ dodává Giffeyová.

„Každý řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek, a Unie musí řešit situaci přímo v těch zemích,“ uzavírá.


Zvětšit mapu

Klára Stejskalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme