Narodil se v Česku, po olympijské medaili je ale Jan Hudec hrdinou v Kanadě

První medaili vybojoval alpský lyžař reprezentující Kanadu Jan Hudec, když před sedmi lety vybojoval stříbro na mistrovství světa. Svého druhého cenného kovu se pak dočkal až v Soči, kde vybojoval bronz v olympijském superobřím slalomu. A ani tentokrát nezapomněl na svůj původ.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Hudec vybojoval pro Kanadu mužskou medaili z alpského lyžování po 20 letech

Jan Hudec vybojoval pro Kanadu mužskou medaili z alpského lyžování po 20 letech | Zdroj: Reuters

Když přebíral Hudec svoji první olympijskou medaili, měli slzy na krajíčku nejen kanadští, ale možná i někteří čeští fanoušci. Příběh, kterak český Honza v barvách Kanady k úspěchu přišel, je totiž hodně silný a nenapsal by v Soči kapitolu o úspěšném konci, kdyby při rodákovi ze Šumperka nestálo také štěstí.

Do cíle superobřího slalomu dojel totiž na setinu sekundy ve stejném čase jako legendární Američan Bode Miller a oba se tak společně o bronz nakonec podělili.

Přehrát

00:00 / 00:00

Narodil se v Česku, po olympijské medaili je ale Jan Hudec hrdinou v Kanadě

„Splnil jsem si sen. Jel jsem sice o zlatou, ale mít na olympiádě bronzovou medaili je bezvadné. Jsem moc rád, že jsem za Bode Millerem neskočil o setinu,“ nechal se slyšet Hudec, kterého souboj s časem přitom provázel už od jeho prvních krůčků a vlastně ještě dříve.

V bývalém Československu pobyl totiž jen prvních deset měsíců svého života. Dovolené v Jugoslávii pak jeho rodiče využili k emigraci, na plachetnici přepravili synka do Itálie, následně do Německa a po čtyřech letech definitivně do Kanady.

Zde začala také Hudcova sportovní kariéra, o jejíž specializaci bylo u syna běžkyně na lyžích a mistra Československa ve sjezdu poměrně brzy jasno. První olympijskou šanci dostal specialista na rychlostní disciplíny před čtyřmi lety na domácích Hrách v Kanadě.

„Chtěl jsem uspět už ve Vancouveru, ale nebyl jsem ještě dostatečně připravený. Po sjezdu jsem měl pět dní na odpočinek, během kterých jsem se dal do kupy a vyšlo to,“ popisuje své zdravotní problémy v Soči milovník motorek a hry na bicí, který rozhodně netrpí nějakým přehnaným zámořským sebevědomím.

Medailisté ze superobřího slalomu. Zleva stříbrný Andrew Weibrecht, zlatý Kjetil Jansrud a bronzoví Jan Hudec s Bodym Millerem | Foto: Reuters

Zároveň se nenechává ani vtáhnout do laciného kritizování v mnoha směrech jistě kontroverzních Her v Soči.

„Někdo si stěžuje na jídlo nebo na záchody, ale je neskutečné, jak rychle dokázali vše postavit. Dobrovolníci jsou bezvadní, sportoviště jsou nádherná. Jsem moc rád, že tady jsem a že jsem to mohl zažít,“ tvrdí dvaatřicetiletý sjezdař.

Po medailovém úspěchu v Soči by ho ale maminka snad, jak slibovala, neseřezala, ani kdyby doma neřekl česky „ahoj". Rodák ze Šumperka se totiž tentokrát vrátí za oceán jako kanadský národní hrdina. Pro svoji současnou domovinu totiž vybojoval mužskou medaili z alpského lyžování po dlouhých dvaceti letech.

„Kvůli bolavým zádům si teď dám pauzu. Aspoň budu mít pár dní volno a můžu si užít medaili,“ plánuje Hudec, který chystá spustit první vlnu oslav ještě před návratem do Calgary přímo v Rusku.

Michal Jurman, Petr Hašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme