Hrozil jim zánik. Díky stipendiím ale řemeslné učební obory na Liberecku přežily
Stipendijní program v Libereckém kraji pomohl na středních školách zachovat řemeslné obory, které by možná už zanikly. O některé obory je dokonce větší zájem. Na Českolipsku jsou dvě školy, kde se mohou děti vyučit řemeslu a pobírat každý měsíc za docházku a pololetně za prospěch peníze.
„Pokud mají přítomnost na pracovišti alespoň 75 procent pracovní doby, tak mají nárok na motivační stipendium,“ říká o podmínkách získání stipendií zástupce ředitele pro praktické vyučování Střední odborné školy a učiliště v České Lípě Martin Hlinák a pokračuje:
„Prospěchové stipendium se vyplácí jednou za pololetí. Kritériem je získat průměr všech známek s výjimkou chování do 2,2 v prvním ročníku a u druhého a třetího ročníku je to 2,0. Toto stipendium se projevilo tak, že nám navýšilo určitým způsobem počty přijímaných žáků."
Jak úspěšné je zavedení stipendijních programů Libereckého kraje, zjišťoval Tomáš Mařas
Díky stipendijnímu programu se podařilo zachovat i některé učební obory.
„Zejména u oboru zedník, kdy už to vypadalo tak, že obor u nás nebudeme schopni naplnit, a tím pádem nebudeme schopni otevřít. Toto stipendium nám umožnilo získat žáky tak, aby se otevřela jedna třída," pochvaluje Martin Hlinák.
Jaroslav Vlkavec je jeden ze žáků, který nejen že dostává pravidelně každý měsíc motivační stipendium, které je ve druhém ročníku 300 korun, ale jako jeden z mála díky odpovídajícímu průměru pobírá pravidelně i pololetní tisícikorunové prospěchové stipendium.
„Zatím jsem měl pokaždé a budu doufat, že bude i na konci. Peníze nebyly motivací, kvůli které jsem šel na tento obor," dodává Jaroslav Vlkavec.
Stipendijní program funguje i u vybraných řemeslných oborů na novoborské Vyšší odborné škole a Střední škole sklářské. Podle ředitelky školy Ilony Jindrové není možné s určitostí říct, jestli k náboru žáků do sklářských učebních oborů přispělo stipendium, nebo znovuoživení sklářského průmyslu.
„Zaznamenáváme vzestupný trend, takže já se domnívám, že to stipendium jak motivační, tak prospěchové sehrálo roli v tom, že jsme nemuseli omezovat učební obory. V každém případě v době, kdy jsou střední školy předimenzované kapacitně a na učební obory se nikdo nehlásí, tak to je rozhodně podpora řemeslných oborů," říká Ilona Jindrová.
Roman Tancoš je jedním ze studentů, pro kterého je pravidelné stipendium více než důležité.
„Mě osobně se to týká v tom dojíždění. Za to, že chodím do školy, mi to hradí dvě třetiny částky, kterou projezdím. Mě studium vychází na 300 měsíčně," počítá Tancoš.
Během čtyř roků trvání stipendijního programu se podařilo v libereckém kraji zachovat 13 řemeslných oborů.
