Demonstrace na Ukrajině pokračují, diplomaté vyzývají k ukončení násilí
Diplomaté vyzývají k ukončení násilí na Ukrajině. Noční střety mezi vládními jednotkami a demonstranty v Kyjevě si vyžádaly desítky lidských životů. Policie se pokusila využít vstřícnosti opozice, která opustila okupované budovy státní správy, a snažila se demonstranty vytlačit i z náměstí Nezávislosti. Rozpoutala tím však brutální pouliční válku.
„V noci ta situace byla hodně dramatická, teď se trošku zklidnila, vyčkává se na to, jak dopadne další kolo jednání opozice s prezidentem,“ hlásil dnes kolem poledne z Kyjeva zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
I když je situace celkově klidnější, stále se ozývají výbuchy petard a střelba, a to jak ze strany policistů, tak zřejmě i od demonstrantů, kteří hájí barikádu mezi Evropským náměstím a náměstím Nezávislosti.
Dnes ráno bylo na náměstí Nezávislosti asi 20 tisíc demonstrantů, postupně přibývali další. Policie se do centra náměstí nedostala, ale stále je v těsné blízkosti protestujících.
O dění na Ukrajině informovali zpravodaj ČRo Martin Dorazín a redaktor Ondřej Bouda
Ukrajinské úřady zatím hlásí 26 mrtvých, skutečný počet však bude zřejmě vyšší. Většinou se jedná o demonstranty, ale mezi oběťmi střetů jsou i policisté.
Další stovky lidí jsou zraněny, opozice mluví možná až o tisíci lidech. Ministerstvo vnitra tvrdí, že policie ostrou munici nepoužívá, zranění demonstrantů však svědčí spíše o opaku.
„Sám jsem včera viděl hrůzné scény, kdy granát utrhl člověkovi ruku. Byl jsem v těsné blízkosti za rohem. Pak jsme utíkali, aby se nám nepřihodilo něco podobného,“ přiblížil zpravodaj ČRo.
Připomíná to občanskou válku
Nad náměstím Nezávislosti se už od nočních střetů vznáší dým. Mimo jiné i z dohořívající budovy odborových svazů, kde měla opozice jeden ze svých štábů.
Situace na Ukrajině začíná připomínat občanskou válku. Kromě Kyjeva nepokoje propukly i v několika dalších ukrajinských městech, včetně Lvova na západě země. Do Kyjeva míří demonstranti, ale také policejní posily a dokonce armádní jednotky.
Reportáž Martina Dorazín z nočních bojů v Kyjevě a rozhovor o dění na Ukrajině
Prezident Viktor Janukovyč nepřímo pohrozil demonstrantům tvrdým zásahem, byť sám je prý pro kompromis..
„Opozice ignoruje základní principy demokracie. Legitimitu získávají politici ve volbách a ne na ulicích nebo majdanech. Překročili hranici, když povolali lid do zbraně. Všichni kdo porušují zákon, musí stanout před soudem, který jim vyměří patřičné tresty. To je mým úkolem jako ochránce ústavy. Zajistit klid a mír v této zemi,“ uvedl prezident Janukovyč.
S policií bojují zejména radikální demonstranti. „Chodí v takových bojových útvarech, mají štíty, mají tyče, mají Molotovovy koktejly,“ přiblížil Dorazín.
Kromě nich je však na náměstí i řada „obyčejných“ lidí z Kyjeva i z oblastí mimo Kyjev.
Volání po dialogu
Washington v reakci na vyostření situace vyzval ukrajinskou vládu ke zdrženlivosti. Americký viceprezident Joe Biden v telefonickém rozhovoru vyzval ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, aby okamžitě stáhl vládní jednotky z centra Kyjeva a obnovil dialog s opozičními lídry.
Spojené státy zdůraznily, že násilí je nepřijatelné na obou stranách barikád, ukrajinská vláda má však podle Bílého domu zvláštní zodpovědnost za uklidnění situace.
Ukrajinský ministr vnitra stahuje vojáky do Kyjeva. Je to občanská válka, říká jeho český kolega
Číst článek
Ozvala se i Evropská unie. Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová nabádala k politickému řešení krize.
„Násilí a krveprolitní na Ukrajině musí hned přestat. Vyzývám prezidenta Viktora Janukovyče, ukrajinskou vládu i vedení opozice, aby společně našli řešení této hluboké krize – a to formou dialogu. Jak jsme už dříve avizovali, Evropská unie je připravena pomoci, jak jen je to možné,“ vzkázala Ashtonová.
Protivládní demonstrace na Ukrajině
vypukly na konci listopadu loňského roku kvůli tomu, že prezident Viktor Janukovyč nepodepsal asociační dohodu s Evropskou unií. Opozice se obává příklonu země k sousednímu Rusku. Požaduje rezignaci prezidenta a předčasné volby. Kvůli protestům už v půli ledna rezignovala vláda premiéra Azarova. Prezident rezignaci odmítá.
Šéf Evropské komise José Manuel Barroso prohlásil, že Evropská unie by se měla urychleně shodnout na opatřeních vůči těm, kdo jsou za násilí odpovědní.
Za sankce vůči ukrajinské vládě se vyslovil například polský premiér Tusk, francouzský prezident Hollande a připustila je i německá kancléřka Merkelová.
Ministři zahraničí zemí EU se kvůli situaci na Ukrajině sejdou hned zítra. Česko prosazovalo hrozbu sankcí už minulý týden, hlavně velké země EU ale byly zatím proti. Případné sankce by počítaly se zmrazením zahraničních kont ukrajinských představitelů nebo s odebráním víz k jejich cestám do zemí Evropské unie.
Rusko vzkázalo, že pozorně sleduje situaci, ale podle mluvčího prezidenta Putina se drží zásady nevměšování.
Zeman uvažuje, že nepozve Janukovyče
Už včera vydalo k násilí v Kyjevě zprávu i české ministerstvo zahraničí.
„Vyzýváme ukrajinskou vládu a prezidenta, aby okamžitě zastavili násilné akce policie a kriminálních band, které pod její ochranou útočí proti demonstrantům a novinářům. Většina demonstrantů nepoužívá násilí a proti akcím provokatérů má být policie vycvičena,“ píše se na webu ministerstva.
Zeman uvažuje, zda kvůli násilí na Ukrajině nezruší pozvání Janukovyče
Číst článek
I česká diplomacie vyzvala ukrajinskou vládu k dialogu s opozicí, tou parlamentní i občanskou.
„Jeho výsledkem by mělo být ustanovení kompromisní podoby přechodné úřednické vlády, která by zahájila nutné politické i ekonomické reformy. Takovéto vládě je Česká republika připravena poskytnout veškerou potřebnou pomoc a podporu,“ stojí ve zprávě ministerstva.
Dnes by měla o Ukrajině jednat česká vláda. Český prezident pak zvažuje, že zruší pozvání svého ukrajinského protějšku na duben do Prahy.
Zvětšit mapu
