Nový přístroj v královéhradecké nemocnici odhalí nejen riziko předčasného porodu
Královéhradecká fakultní nemocnice koupila za 14 milionů korun nový přístroj. Je první svého typu v České republice a lékaři by díky němu měli být úspěšnější v boji s rakovinou, Alzheimerovou chorobou anebo předčasnými porody.
„Teď na nás to miminko kouká, díváme se do obličeje, na oči…“ Paní Justýna je právě na vyšetření. Čeká svoje první dítě, ovšem místo radosti prožívá strach. V 31. týdnu jí totiž odtekla plodová voda, a možná tak porodí předčasně.
„Bojím se, protože vůbec nevím, co mě čeká,“ svěřuje se. Justýna se tak pravděpodobně zařadí ke zhruba šesti stovkám žen, které každoročně v hradecké nemocnici porodí nedonošené dítě. Problémy v těhotenství přitom často nastanou nečekaně.
„My jsme schopni rozpoznat předčasný porod u pacientky až v okamžiku, kdy má nějaké potíže,“ říká gynekolog Marian Kacerovský.
O novém přístroji v královéhradecké nemocnici informoval redaktor Václav Plecháček
To by se ale mohlo změnit díky novému přístroji, takzvanému hmotnostnímu spektrometru. Na základě rozdílných proteinů v plodové vodě by totiž lékaři mohli ženy s vysokým rizikem předčasného porodu vytipovat už v 16. týdnu.
„Pokud my budeme jako porodníci vědět, že u této konkrétní pacientky je zvýšené riziko předčasného porodu, je možné sledování v těhotenství zintenzivnit, použít určité léčebné algoritmy tak, abychom riziko předčasného porodu zminimalizovali,“ dodává lékař.
Pomoc i při rakovině
Spektrometr ale pomůže například při léčbě rakoviny tlustého střeva nebo Alzheimerovy choroby. U ní lékaři zatím marně hledají příčinu, jednou z teorií je vliv pesticidů používaných v zemědělství.
„Na zvířecím modelu zjišťujeme, zda vybraný pesticid dokáže vyvolávat poškození mozku, protože je to popisované v odborné literatuře a ta poškození jsou podobná jako poškození v případě Alzeimerovy nemoci. Zkoumáme vliv mezi látkami z vnějšího prostředí a onemocněními mozku,“ vysvětluje vědec centra biomedicínského výzkumu hradecké fakultní nemocnice Daniel Jun.
On i jeho kolegové ale přiznávají, že jde tzv. o běh na dlouhou trať - k tomu, aby skutečně našli příčiny nějaké nemoci anebo zjistili, jaká léčba bude nejefektivnější, potřebují provést testy u tisíců různých vzorků. Také proto spolupracují s 30 podobnými pracovišti po celém světě a aktuálně například analyzují vzorky ze Švédska.
